Adam + Kate

Kate: Už jsem se přestala chvět a třást. Srdce sice bylo ještě dost splašené, ale dalo se to přežít. Dýchala jsem pomalu už klidně, ale v jeho blízkosti to moc nešlo. Podívala jsem se do jeho očí a zamrkala s úsměvem. ,,Dnešní den se zapíše do naší historie," usmála jsem se. ,,Nakonec jsem moc ráda, že jsem se přestěhovala zrovna sem a vyšla si po dešti na procházku," dodala jsem a oplatila jsem mu polibek, ale pěkně na špičku nosu, kdy jsem se ukřenila. Vážně jsem blázen a měli by mě do toho blázince zavřít, ale já se nyní opravdu zamilovala až po uši.

Adam: ,,Jenom dva blázni jdou po dešti na procházku do města." řekl jsem jí s pobavením. Nemohl jsem se na ní vynadívat a už vůbec ne do těch překrásných tmavých očích, do těch bych se mohl dívat hodně dlouho. Zakřenil jsem se, když mě políbila na špičku nosu a za to jsem jí dal pusu na čelo. ,,Chceš si něco pustit za film, dívat se na něho a sedět na gauči?" zeptal jsem se jí lehce pobaveně.

Kate: Zasmála jsem se jeho poznámce. ,,Dva blázni, kteří se do sebe zamilují jen proto, že ten jeden z nich obejde louži," usmála jsem se pobaveně a dívala se do těch nádherných očí. Stačilo by jen pustit šumění moře a já bych si přišla opravdu jako na nějaké pláži plné písku. Byli bychom tam jen my dva. Schytala jsem pusu na čelo, kdy jsem se usmívala spokojeně. ,,Jo, to by šlo, ale… co uděláme s nimi?" kývla jsem směrem ke dvěma mrtvolám, které tu přeci jen ještě byly a budou. ,,Když už blízkost a přítomnost…tak chci jen tu tvoji," zamrkala jsem a dala mu pusu na líc.

Adam: Podíval jsem se na mrtvoly. Ach ti dva hoši mi vypadli. Vidíte tomu se říká láska… ,,No můžeš zatím něco vybrat a já to nějak poklidím, přeci jen je to spíš mužská práce." mrkl jsem na ní s úsměvem a opatrně s jemností se od ní odprostil, i když se mi moc nechtělo a šel jsem vyřešit ty dvě mrtvoly a ten svinčík. První jsem sešel dolů a v té uličce, kam vedl zadní vchodu jsem si otevřel kontejner. Naštěstí tady byl jistý můj známý u odvozu odpadu, tak že chápal, když tam něco takového objevil a věděl, co s tím. Vyšel jsem do bytu. Stejně ten koberec už nevydrhnu a jen bych tu furt cítil tu krev. Vzhledem k tomu, že ten koberec bych už fakt nevyčistil, tak jsem koberec rozřízl na půl a každou mrtvolu zabalil do jedné půlky. Postupně jsem tam obě mrtvoly odnesl a nakonec i tu hlavu, co jsem ještě našel. Nakonec jsem vzal hadr a setřel krev ze schodů na chodbě. Zamknul dveře zadního vchodu a šel zpět do bytu, abych tam uklidil chodbu. Naštěstí jsem tam měl linoleum, tak že to z toho šlo lépe, než ze dřevěné podlahy. Když jsem to tam vyčistil, tak jsem se ještě šel převléknout a špinavý oblečený jsem namočil, abych později z něho dostal krev. Tudíž jsem na sobě měl už jen tepláky a nátělník. Došel jsem za ní do obýváku, jak na tom je ona.

Kate: Jo, líbat se ve společenství mrtvol. Zpočátku jsem na ně nemyslela, ale nepříjemné by to bylo, až by po nich začaly létat mouchy. Fuj, jen ta představa nebyla dobrá. Řekl mi, že se o to postará. ,,Dobře, jak myslíš," usmála jsem se zamilovaně a podívala se na něj krátce, když odešel. Já přešla k televizi a k přehrávači. Začala jsem se přehrabovat v DVDéčkách a hledala nějaké pěkné a romantické, nebo ne romantické, ale něco, co bude opravdu skvělé. Můj pohled padl na Past na rodiče, Plán útěku, Vetřelce, Lovce duchů a nakonec i Sexy Pistols. Něco byly skvělé komedie, i když dle mého názoru byly všechny komedie. Jaký vybrat? Přemýšlela jsem, až se objevil Adámek, když měl hotovo. Usmála jsem se. ,,Vybrala jsem tohle všechno, ale absolutně nevím, jaký z nich, i když bandidas jsou nejlepší," zasmála jsem se a jemně mi zajiskřilo v očích.

Adam: Vzal jsem si od ní ty dvdéčka, co držela a říkala, že vybrala. Kontroloval jsem obal po obalu, abych nad tím popřemýšlel. Past na Rodiče, Vetřelec, Lovci Duchů,… ,,Myslím, že masakru mám dneska dost." zakřenil jsem se a ukázal jí dvd, co bych volil já potom všem masakru, což bylo: Past na Rodiče. Uklidil jsem ty ostatní pak jsem to šel zapnout. Vzal jsem ovladač a šel si sednout na gauč. Poklepal jsem vedle sebe a pousmál se na Kate.

Kate: Dívala jsem se na Adámka, jak vybíral a usmívala se. ,,No, to asi jo," zazubila jsem se a pak přikývla na to, že zvolíme Past na rodiče. Byla to skvělá oddechovka, tak proč ne. Uklidil ostatní a já se zvedla, protáhla se lehce a podívala se vedle něj na místo na gauči. Usmála jsem se, ale šla k němu si sednout, kdy jsem ho políbila na tvář a lehce se k němu přitulila.

Adam: Byl jsem rád, když si bez problému sedla vedle mě a ještě k tomu se ke mně přitulila. Zapnul jsem to pomocí ovladače, a ten pak odložil na stolek vedle pohovky. Usmál jsem se a jednou paží, která jí vedla za zády k druhému boku, který jsem lehce svíral jen tak rukou, jsem si jí držel u sebe. A druhou ruku jsem měl položenou vedle sebe, přesto jsem se vždy nějak letmo podíval aspoň na Kate. Kdybychom si pouštěli horor, tak by bylo možné, že by dneska už ani jeden z nás nespal a kdyby nějaký masakr, tak by to asi vyšlo nastejno, protože by to připomínalo ten dnešní mega masakr a já na to už nechtěl myslet, už tak mi stačilo, že mi to zase nějakou dobu budou připomínat pentagramy na rukách.

Kate: Jeho blízkost mi nyní byla vším. Cítila jsem, jak má za mými zády jednu ruku, která vedla k mému boku, kde mě svíral. Lehce jsem si opřela hlavu o jeho rameno a občas očima sjela do těch jeho nádherných modrých, které vypadaly jako dva zářící korálky. Sledovala jsem i film, který byl fantastický, ale spíše jsem i poslouchala chvilkami jeho srdce, kdy to moje bilo nyní jen pro něj. Nic nás nerozdělí, to mi bylo již jasné od dnešního dne. Komické, že jsme se dneska seznámili. Usmívala jsem se a rukou mu lehce přejela po hrudi, kdy jsem se zazubila, ale láskyplně se mu podívala do očí, a zase zpět na obrazovku.

Adam: Její přítomnost neustále na mé tváři udržovala milý úsměv. Tedy do chvíle, než mi rukou přejela přes hruď, místo toho, abych hnedka vybuchl smíchy jsem to v sobě držel, tak že se mi trochu třásla hruď. Nakonec jsem, ale aspoň vypustil tiché zasmání. Nemohl jsem si odpustit aspoň jedinou poznámku. ,,Copak? Zkoumáš, jaký mám bicepsy?" zeptal jsem se jí pobaveně. Ovšem ty její očka byly k nezaplacení. Zvedl jsem ruku, co se líně válela vedle mě a jemně jsem jí pohladil po tváři, a po té ruku vrátil zpět na její odechující místo vedle mě.

Kate: Vážně, my jsme dva blázni. Už mi začalo připadat, že se k sobě těmi povahami hodíme natolik, že to snad ani není možný. Mohla jsem ho doslova hltat pohledem. Přejela jsem mu po hrudi, kdy jsem viděla, jak se natřásá, až nakonec vypustil pobavenou poznámku a tiché zasmání. ,,To víš," zazubila jsem se a dívala se mu do očí, kdy mě pohladil po tváři, až jsem zamrkala, ale usmála se a zase si položila hlavu na jeho moc pohodlné rameno, až jsem lehce přivřela oči, ale hleděla na film.

Kate: Bylo mi příjemně, když jsem byla natisklá na něj. Cítila jsem jen jeho blízkost, která byla pro mě neskutečně velká. Nahrazovalo mi to přítomnost mého staršího bráchy. Ten je jistě někde ve světě. Už dlouho mi nenapsal dopis, ale ono se to měnilo. Naposledy byl někde v Itálii, či jak se ta země jmenovala. Musel cestovat, protože každému by po padesáti letech bylo divné, proč je stále tak mladý. Musel by si snad až skrývat svoji tvář, jo, takhle jsem cestovala i já. Několik nových průkazů, párkrát jsem vystudovala několik škol, když jsem se jooo nudila. Roon mi pomáhal měnit mé dokumenty, byl v tom dobrý. Dokonce jsme našli menší skupinu polovlkoupírů, která nám pomáhala. Nevím, jestli jsou ještě živí, dlouho jsem je nekontaktovala. Je to dobrých padesát let. Od chvíle, kdy nám zemřela matka, jsme museli žít nějak oba dva. Odloučili jsme se od sebe, když věděl, jak moc dobře si vedu. Tenkrát jsme museli zdrhnout před královským vojskem. Našli nás a chtěli zabít, už ani nevím ten důvod, hlavní bylo, že jsme se jednoduše rozdělili a po letech se poprvé zase setkali. Usmála jsem se, že je tohle naštěstí již pryč a nyní jsem ve společnosti své první lásky. Zabrousila jsem očima k jeho očím a usmála se. Asi jako blázen jsem se usmála. Natolik šťastně, že byste šťastnějšího člověka neviděli.

Adam: Kdykoliv po mně pokukovala se můj úsměv o něco více rozšířil. Naposledy? Naposledy se ke mně tiskla takhle moje sestřička Lisa, ještě ten rok, když jsme byli všichni tři spolu. Ale tohle bylo zcela něco jiného. Tohle nebyla ta sourozenecká láska, tohle bylo fakt něco jiného. Měl jsem chuť Kate sice bránit, jako Lisu, ale svou sestřičku bych nikdy neměl chuť políbit na rty anebo by mi tak moc nebylo neustále srdce. Vlastně jsem se cítil lehce omámeně. Slyšel jsem vlastně jednou od Stefana, jak říkal, že láska, je jak droga, ale moc jsem tomu nevěřil, no nechtěl, protože jsem se dřív moc city nezaobíral. Když se na mě Kate, tak rozkošně usmála, tak jsem jí ten zamilovaný pomatený úsměv oplatil a vlepil jí pusu na tvář. Opravdu jsem za celý svůj život nebyl tak šťastný. Ale mohl jsem, kdybych neměl matku kudlanku, ale zase bych nepotkal, tak úžasnou holku, jako je Kate. Ale také ta její vlčice, co vypadala skoro, jak oheň. Mým životem mě asi bude furt doprovázet oheň, akorát ona je ten oheň, který nepálí, ale hřeje. Ruku z jejího boku jsem přesunul k jejím vlasům a začl jí hladit po vlasech.

Kate: Aww ta jeho blízkost. Byl mi tak blízko, že by se srdce odlouplo klidně z hrudi a začalo bušit tak mocně, až by bylo vidět. Připomnělo mi to jednu pohádku. Sakra, jaká to byla? Tom a Jerry? Jak Jerrymu bušilo srdce, až bylo vidět, jak vystřeluje? Těžko říct, moje paměť byla nyní trochu pošramocená. To je tak, když jste naživu několik století. Těžce si zapamatujete jména lidí. Ale svojí kamarádku Sarah si pamatuju, jenže byla obyčejný člověk. Tenkrát jsem jí byla i na pohřbu, jen samosebou v přestrojení za stařenku, jinak by mi to asi neprošlo. Tenkrát jsem hodně brečela a slíbila si, že se moc s lidmi nebudu bavit. Proto jsem si udržovala určitý odstup, ale nyní mám vedle sebe jeho. Oplatil mi zamilovaný a lehce pomatený úsměv, který jsem měla i předtím já. Ještě mě zasvrbělo místečko, kam mi vlepil tu jeho rozkošnou pusu, až jsem se rozplývala samým štěstím a lehce mu vtiskla pusu na jeho krk, kdy jsem se usmála. Jeho ruka se po chvilce přesunula k vlasům, kdy mě po nich začal hladit a já spokojeně lehce zamručela a přivřela oči.

Adam: ,,Klidně spinkej, princezno. Budu tu s tebou." řekl jsem jí s jistým pobavením a dál jí jemnými pohyby hladil po jejich vlasech. Opravdu je měla heboučké a nadýchané. Neřekl bych, že je pěkná, ale že je nádherná. Nechtěl bych s ní být navždy, protože já přímo potřebuji s ní být navždy. A kdyby zemřela, anebo odešla, tak bych nebrečel, ale nejspíše zemřel. Vím, jak si moc říkáte, že je tohle pouto nemožné za takovou chvíli, ale copak jste nikdy neslyšeli: ,Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život…ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.'. Přesně tohle jsem si teď prožíval na svou vlastní kůži. Připadal jsem si, jako v jedné z těch knížek, který znějí divně a skoro až neuvěřitelně, ale já jsem právě ukazoval, že i takové věci se dějí, že život může být jedna kniha příběhu se smutným začátkem, ale šťastným koncem. Aspoň jsem doufal, že ten náš příběh bude mít nějaký šťastný konec.

Kate: Potutelně jsem se zazubila. ,,I v lidské podobě jsi skvělý polštářek, víš o tom?" řekla jsem mu lehce pobaveně. Zabořila jsem nos k jeho nátělníku, kdy jsem se nadechla, abych vdechla jeho příjemnou vůni, která mě pomalu skoro ukolébala. Rukou jsem mu zase lehce přejela po hrudi, ale nechala ji tam, až jsem přeci jen zavřela oči a věděla, že jsem ve skvělé společnosti a cítila se dost v bezpečí. On je ten muž mých dívčích snů. Mladík s rošťáckým výrazem.

Adam: ,,To protože jsem tě už nadopoval takovou divnou závislostí na mě." odvětil jsem jí na to naprosto v klidu a pak se zazubil, jak pako. ,,Naví pro tebe všechno, má princezno." dodal jsem s úsměvem. Byl jsem trochu víc radši, když se konečně nějak uvelebila u mě a zavřela oči. Ne, že by mi vadilo, když byla vzhůru, ale cítil jsem se mnohem lépe, když jsem prostě věděl, že se i v pořádku prospí a nebude dalšího dne unavená.

Kate: Doufala jsem, že se on vyspí, nebo zkrátka alespoň mě nechá pak na gauči, aby se i on vyspal. Záleželo mi nyní na obou dvou. Zamilovala jsem se do něj a netušila, že to může být až takový. Jak řekl, už jsem na něm závislá. Tak příjemně závislá, že se to nedalo popřít. Zdál se mi krásný sen, jak kráčíme alejí tvořenou sakurami, kdy jdeme po zemi, která je vypodložena právě oněmi okvětními lístky. Skoro jako koberec, až by vám bylo líto v tom jít. Spokojeně jsem oddechovala a srdce se částečně zklidnilo, ale na tváři jsem měla ten spokojený úsměv, který říkal, že jsem šťastná a víc šťastnější už být snad ani nemohu. Chci žít po jeho boku napořád, mám tu potřebu být s ním. Věděla jsem to, nyní už ano.

Adam: Cítil jsem to, když usnula, protože za prvé jí trochu víc přibylo na váze, když usnula, tudíž její tělo nějak leželo na mě, ovšem já s váhami neměl problém, dokázal jsem zvednout cokoliv. Ovšem nechtěl jsem jí budit, proto jsem se opatrně natáhl jen volnou paží pro ovladač a vypnul tu televizi. Musel jsem vymyslet prvně, jak a teprve potom jsem se s ní i v náruči zvedl z pohovky a opatrně jí nesl do svého pokoje, abychom se oba v klidu a dobře vyspali. Samozřejmě, že jsem jí tam prvně opatrně položil. Přikryl jsem jí tenkou dekou. Bylo vedro, tak tlustší deky nebylo zapotřebí. Ovšem, já se ještě před spaním zbavil svého nátělníku, tak že mi už zbyly jen pak šedivé volné tepláky, které jsem používal na spaní. Vlezl jsem si pod peřinu, jednu ruku přes ní a zavřel po dobré kontrole jí oči, přičemž jsem se pomalu odebíral do říše snů.

Kate: Nevnímala jsem nic, vlastně jen to, že mě někdo přenáší. Jen jsem byla spokojeně ve svém spánku a tušila, že mám ve své blízkosti to nejkrásnější stvoření, které jsem kdy poznala. Oddechovala jsem s naprostým klidem a pak se jen lehce zavrtěla, když jsem už byla na něčem jiném. Jiný zajímavý povrch, ale nezkoumala jsem to. Nevím, jak dlouho jsem spala, ale rozhodně celou noc, až do rána. Neprobudila jsem se hned, ale pomalu začínala vnímat. Zprvu jsem nechala své smysly, aby se probudily, ale nadále jsem byla v jakémsi spánku. Možná jsem chvilku někde tam uvnitř tápala, kde vlastně jsem, ale stále jsem díky vlčím schopnostem mohla ucítit jen a jen jeho blízkost. Zahřálo mě to u srdce, že to nebyl sen. Mohla jsem tak nechat ještě spokojeně zavřené oči, když jsem věděla, že on tady někde je mi na blízku.

Adam: Prospal jsem celou noc beze snů. Jindy mě doháněli noční můry, co mi všechno moc dobře připomínaly a to, že se mi nic nezdálo bylo pro mě tudíž jen požehnáním. Ovšem Kate měla tu výhodu, že nespala obličejem otočená k oknu. Protože ranní sluneční paprsky do okna a přímo do mého obličeje nebyly moc příjemné probuzení, ale bylo příjemné se probudit právě vedle Kate.

Kate: Cítila jsem, jak mě něco hřeje. Jen to nebylo tak nepříjemné. Už jsem se pomalu probouzela, až jsem se lehce zavrtěla, ale protáhla se velice lehce a zamrkala očima. Zvykla jsem si na světlo velice rychle a pootevřela očko, abych se podívala na něj. Už byl vzhůru, nejspíše tedy. ,,Dobré ráno," špitla jsem a usmála se.

Adam: ,,Dobré ráno." zašveholil jsem s úsměvem a pohladil jí po té její hebké tváři. Ach ty oči… Ach ty vlasy… A co teprve ty ústa a rty. Lehce jsem se k ní naklonil a políbil jí na ty její pěkné rty, přičemž jsem jí pažemi objal pevněji, čímž jsem si jí i zároveň přitáhl blíže k sobě, tedy spíš nejblíže, jak jen to šlo.

Kate: Zašveholil s úsměvem dobré ráno, kdy jsem zamrkala očima a usmála se, když mě pohladil po tváři. Koukala jsem do dvou modrých nádherných očí, které vypadaly jak dva korálky. Mohla bych se do nich koukat celý den. Ten jeho nádherný polibek jsem mu hned oplatila a usmál se, když se jeho paže obvinuly kolem mého těla pevněji, kdy si mě přitáhl k sobě blíž. Své ruce jsem mu dala kolem krku, usmála se zamilovaně a lehce ho líbla na nos, kdy jsem se nemohla odtrhnout od jeho nádherných očí. Byl tak blízko… srdce mi bušilo jako o život.

Adam: Sledoval jsem ty její oči, které jsem tam miloval. ,,Jak pak ses vyspinkala, princezno?" optal jsem se jí s tím přihlouplým úsměvem lásky a hladil jí rukou po jejích zádech. Líbilo se mi jí mít takhle blízko, i když mi bušilo srdce, jak králíkovi, ale poněkud příjemněji.