Gabriel + Cora

Nad tím, že to má ráda se vším e jenom ušklíbnu, netřeba říkat co mě okamžitě napadlo, ale nechal jsem to tak a radši jsem k tomu nevedl žádnou poznámku. Potom spokojeně dojím palačinku a natáhnu se pro kávu abych se napil. Popřála mi dobrou chuť a já jenom přikývl a namazal si další, měl jsem opravdu hlad a palačinek jsem udělal dost. Navíc jsem je nedělal na oleji, ale na přírodním másle, bylo to lepší a nebyly potom vůbec mastné ani nasáklé a dodalo jim to tu správnou chuť. Když poznamenala že je to super nápad, usmál jsem se jelikož mě to potěšilo. Ani já při jezeře už dlouho nebyl a naši miláčci nám za to budou určitě vděční.
„Můžeme vzít plavky a když tak se i koupat,“ hlesnu a zamyslím se s dalším kousnutím do palačinky.
„Vlastně když teď nad tím přemýšlím, můžeme si udělat piknik, co myslíš?“ optám se znovu, i když jsem věděl že proti tomu nic mít nebude. Nápad to nebyl špatný a já doufal že nám vyjde počasí.

Keď som videla jeho výraz tak mi došlo čo ho napadlo. Preto som sa začervenala ako paprika. Na čo ten môj mozog myslí? Na čo asi? Na najlepšieho muža na svete. Usmejem sa na neho a zjem druhú palacinku. Potom sa napijem kávy a zoberiem si tretiu ktorú si natriem lekvárom. A začnem jesť. Na to že toto bola moja tretia palacinka tak som bola už dosť najedená. A preto keď dojem tak idem umyť svoj tanier. Zoberiem tanier a odídem k umývadlu kde ho umyjem. Potom ho utriem a uložím na miesto. Potom sa vrátim na miesto a sadnem si. Znova sa napijem kávy. „A prečo plavky? Môžeme sa kúpať nahý.“ Žmurknem na neho a usmejem sa nevinne. „Ale nie plavky sú dobrý nápad a ten piknik ešte lepší. Už sa neviem dočkať.“ Poviem a potom sa postavím a prídem k nemu. Sadnem si mu na nohy a zoberiem jeho palacinku a začnem ho kŕmiť.

Odešla si umýt nádobí a já se pousměji. Nakonec se vrátí s tím, že proč bychom si sebou měli brát plavky, že se můžeme koupat, jistě to jsme mohli, ale co kdyby tam někdo byl?
„Jsem docela žárlivý, takže bych asi žárlil kdyby někdo kromě mě, viděl tvé nahé tělo,“ vypláznu na ni i jazyk a sním třetí palačinku a napiji se z kávy. Nakonec si namažu ještě jednu s tím, že už s palačinkami pro dnešní snídani končím abych mi zase nebylo blbě. Jsem rád že souhlasila. Nakonec se postavila a já sáhl po hrnku abych se napil a vstal taky, ale v tom mi sedla na klín a mou palačinkou mě začala krmit. Spokojeně se ušklíbnu a ukousnu si sousto, druhou rukou ji obejmu abych ji jistil a nepřepadla mi. Taky jsem ji při tom pohladil po zádech. „Och děkuji, takové zacházení si nezasloužím,“ zasměji se a dám ji pusu na líčko.

Keď povie že je žiarlivý tak sa začervenám. „Ale to nemyslíš vážne. A neboj sa iba ty máš právo vidieť moje telo a nikto iný. A vyplazuj ten jazyk na mňa lebo sa s ním pohrám.“ Usmejem sa a dám mu pusinku na líčko. Ucítila som ako ma objal a pohladil. Pousmiala som sa a šťastne som ho kŕmila ďalej. „Neďakuj a zaslúžiš. Môj princ si zaslúži viac ako len kŕmenie.“ Usmejem sa a potom mi dal pusu na líčko. Netrvalo dlho a posledný kúsok palacinky som zjedla ja. „Si skvelý kuchár.“ Poviem a ostanem sedieť na jeho nohách a pozriem sa mu do očí. V tú chvíľu pre mňa prestal existovať svet. Pritiskla som sa k nemu a začala som ho vášnivo bozkávať. Rukami som ho objala a pohladila som ho tiež po chrbte. Oči som mala zatvorené aby som si túto chvíľu vychutnala čo najvyše.

Když jsem to řekl, začervenala se. Při tom pohledu jsem se lehce začervenal i já, no myslel jsem to vážně, žárlivý jsem opravdu byl a nakopal bych do prdele každého kdo by se pokusil svést moji milou. Ujistila mě, že jenom já mám právo vidět pro mě její dokonalé tělo a ne někdo jiný. A že jestli na ni budu dále vyplazovat jazyk, tak si s ním pohraje. Z hecu ho na ni vypláznu znovu a potom se zakřením. Sní poslední sousto palačinky a já se natáhnu pro hrnek s kávou abych se napil Bylo dobré a po ránu mi opravdu bodlo, stejně jako dobrá snídaně. Usměji se nad princem, za kterého mě označila. „Děkuji,“ odpovím potichu na její pochvalu k tomu, že jsem skvělý kuchař a na chviličku zavřu oči, ale opravdu jen na chvíli, než je zase otevřu. Jemně ji pohladím přes celá záda a ona se zadívala do mých očí. I já jsem se v nich ztratil… Objala mě rukama a vášnivě mě začala líbat a já abych nebyl pozadu, přidal jsem se také. Miloval jsem Coru, miloval jsem ten vztah co mezi námi byl, bylo to pro mě tak důležité, nikdy jsem si s nikým život neužíval tak jako s ní, vlastně bylo dost příležitostí, ale ona byla jedinečná. Ona byla moje jediná a já nehodlal strávit život po boku s nikým jiným než s ní. Protože to ona byla moje štěstí, můj svět kterého jsem se nehodlal vzdát.

Na chvíľu som sa odtiahla len aby som povedala. „Nemusíš ďakovať.“ Potom som sa vrátila k bozkávaniu. Celá som sa na neho natiskla a vychutnávala som si každý bozk a každý dotyk. A hlavne to že som bola s osobou ktorú som milovala a chcela som s ním stráviť zbytok života. Bola to moja prvá a jediná láska. Už som nechcela nikoho iného len jeho. Po asi 15 minútach som sa od neho odtiahla a pozrela som sa na neho. Vedela som že by bolo dobré umyť riad a nachystať veci na piknik ale keď mne bolo tak dobré s ním. Potom položím hlavu na jeho rameno a spokojne mi dýchnem do uška a dám mu pusinku na uško. „Chcem ťa.“ Pošepkám mu do uška a jemne mu do neho kusnem. Potom mu uško pustím a zadívam sa mu znova do očí. Do tých krásnych očí v ktorých som sa vždy vedela stratiť.

Řekla mi, že nemusím děkovat a potom se vrátila k předchozí činnosti a já jsem jenom spokojeně vydechl do jejich rtů. Natisknutý na ni a ona na mě, zase jsme byli jenom mi dva a nikdo jiný. Ani Snow, která ležela pod stolem jsem teď nevnímal. Byla to už nějaká chvíle co jsme strávili takhle na sob nalepeni v láskyplném objetí a polibku, než vydechla že mě chce a já jsem se musel zasmát.
„Ty jsi opravdu nenasytná vlčice, zasměji se a potom se natáhnu pro hrnek kávy a napiji se. "Ale dneska už aktivitu naplánovanou máme,“ vypláznu na ni jazyk a potom ji vlepím polibek s tím, že ji provokativně a hravě kousnu do rtíku. Zadívá se mi do očí a já se zadívám do těch jejich, byly opravdu nádherné a já se do nich vždy tak rád díval, dokázaly mě uchvátit a nikdy mě neomrzely.

Nemohla som za to že mi s ním bolo tak krásne a chcela som si každú chvíľu vychutnať. Mala som obavy že zase odíde a už ho neuvidím. Preto som sa takto chovala. Lenže keď sa zasmial tak som sa odtiahla a pozrela som sa na neho. Povedal mi že som nenasytná vlčica. Pri čom sa zasmejem. „Ja viem ale to len preto že chcem byť s tebou a s nikým iným. Vieš ako ťa milujem?“ Opýtam sa a dám u pusu na líco a potom sa dívam ako sa napije kávy. Bol tak krásny a ja som z neho nemohla spustiť oči. Potom povie že už na dneska aktivitu máme a ja prikývnem. „Ano ja viem. A moc sa teším. Je to naša prvá aktivita ktorá je mimo dom.“ Pousmejem sa. Veľmi som sa tešila na to. Lebo od kedy sme spolu tak sme nikde neboli. Dokonca ani v tých lázňach sme neboli. Ale na to isto zabudol a tak by som mu to mala pripomenúť. Ale to počká teraz máme piknik.

Chvíli jsme se lekl, že jí moje odmítnutí nějak ranilo, protože se odtáhla a hluboce se mi zadívala do očí. Na chvíli jsem zpozorněl a chystal se omlouvat, ale najednou se zasmála s tím, že to ví a že chce být jenom semnou a s nikým jiným. Také se mě zeptala jestli vím jak moc ji miluji a já se pousmál s její pusou, co mi dala na líčko.
„Vím to, ale musím oponovat, protože tě miluji nejvíc na světě,“ zazubím se a políbím ji na čelo. Byl jsme rád, že souhlasí s piknikem a už jsem se na něj těšil. Ještě to musíme oznámit naším mazlíčkům, myslím že se jim procházka bude líbit. Bude to takové odreagování pro nás pro všechny, těšil jsem se na to. Přece jenom jsme byli rodina a chtěli jsme spolu trávit více času, rozhodně nám to všem prospěje, těch aktivit bychom si měli naplánovat více. Doufal jsem že nám vyjde počasí, ale vlastně i kdyby se zvrtlo, tak si zábavu najdeme. Cor déšť nevadil a mě taky ne, kromě toho jsme byly vstřícný pár, vždycky jsme se nějak domluvili. Pohladil jsem svou zlatovlásku po vlasech a pevně ji objal, skoro jako kdybych se bál že mi někam zmizí.
„Těším se na další den strávený po tvém boku,“ hlesnu potichu a potom se opět napiji kávy a zadívám se na Cor. Po ránu ji to opravdu slušelo, i když byla lehce rozcuchaná, což působilo neskutečně roztomile! Awwww, jak sexy.

Keď sa pousmeje a povie že to vie a že mi musí oponovať že ma miluje najviac na svete tak sa usmejem. „Čo by som len bez teba robila?“ Opýtam sa a pozriem sa na neho. Nikdy som netušila že nájdem niekoho tak skvelého a úžasného ako je Gab. Myslela som si že budem sama ale mýlila som sa. Stretla som toho najlepšieho človeka na svete. Milovala som Gaba a nechcela som o neho prísť. On bol môj život. On bol ten čo mi dával zmysel žiť. Potom ma pohladil a objal ma. Pritúlila som sa k nemu a spokojne vzdychla. Pri ňom som sa cítila tak bezpečne a krásne. Vedela som že nechcem nikoho iného len jeho. A keď povie že sa teší na ďalší deň strávený po mojom boku tak sa usmejem. „To je to najkrajšie čo mi kto kedy povedal. Som tak šťastná že si to ani nevieš predstaviť.“ Usmejem sa a potom sa pozriem na neho ako sa napije kávy. Viem že by som sa mala postaviť a upratať to tu ale nechcelo sa mi. Bolo mi takto krásne.

Co by beze mě jenom dělala? Sám jsem na tohle neuměl odpovědět a ani jsem nechtěl pomyslet na to, že bych kdy Coru nepotkal. Už jenom pomyšlení na to, že bychom se v parku nestřetli bylo tak bolestivé. Byl jsem rád za ten den, který mi do rukou vložil ten největší poklad světa, teď jsem šťastný a vím že šťastnější už být ani nemůžu.
„To nevím, ale ani na to nechci myslet, jsi prostě moje a tak to i zůstane,“ vypláznu na ni jazyk a potom ji pohladím ve vlasech. Užíval jsem si každou chvilku s ní, bylo to pro mě tak neskutečné… Nebyl jsem sám, po té dlouhé době jsem měl na blízku tu nejskvělejší osobu, jakou jsem kdy jenom mohl mít. Považoval jsem si Cory, nikdy bych ji nikomu nedal, budu se klidně prát sám proti celému světu jenom aby byla šťastná. Řekne mi, že je to to nejkrásnější co jí kdy kdo řekl a já se musím pousmát.
„A taky ne poslední,“ dodám a na chvíli zavřu oči. Bylo mi moc fajn.

Keď povie že som jeho a tak to zostane tak sa usmejem. „Gab ja…“ Odmlčím sa lebo som nemala slov na to. A myslím si že na toto nebolo potreba niečo hovoriť. Obaja sme vedeli čo k sebe cítime. Bolo to pre mňa ako sen s ktorého som sa nechcela zobudiť. Bála som sa že keď sa zobudím tak bude preč a ja zase budem smutná a to som nechcela. Položila som si hlavu a jeho rameno a spokojne som vzdychla. Chcela som byť len s ním a s nikým iným. A ak by sa niekto pokúšal ma prebrať Gabovi tak by som mu jasne povedala že chcem len Gaba a nikoho iného. Potom povie že to neni posledné a ja sa znova usmejem. „Ďakujem.“ Poviem a dám mu pusu na krk a usmejem sa. Vďaka Gabovi som bola šťastná a cítila som to čo som nikdy pred tým necítila. Ak by som prišla o neho tak by pre mňa prestal existovať život a už by som nikdy nebola taká šťastná ako som teraz.

Když začala mým jménem, čekal jsem že řekne něco víc, ale nakonec mi jenom poděkovala, dala mi pusu na krk a usmála se. Chvíli jsem netušil co si mám myslet, ale nakonec jsem se rozhodl k tomu nijak nevyjadřovat. Jenom jsem se pousmál, obmotal kolem ni své ruce a přitiskl ji ke svému hrudníku. Pevně jsem ji objal a vydechl ji teplý vzduch na krk. Chvíli jsme takto setrval, než jsem ji pustil a zadíval se ji do jejich nádherných očí.
„Chci aby jsi věděla že jsem tady pro tebe, vím že nejsem ideální a že za mými zády děláš jistě spoustu hloupostí, ale chci aby jsi věděla, že když se vrátíš, budu tady na tebe čekat, aby jsi věděla že někoho na světě máš a aby si to nevzdávala.“ Hlesnu vážně potom se pousměji, zároveň ale na chvíli posmutním, jenže ten stav přicházející melancholie nakonec zaženu a zhluboka se nadechnu.
„Nechci o tebe přijít, nezvládl bych to a i když to zní sobecky, nárokuji si tě, jsi moje a nikomu tě nedám,“ hlesnu vážně a potom natáhnu ruku, kterou položím do jejich jemných blonďatých vlasů. Byla to moje princezna na kterou nedám dopustit a jestli ji někdo ublíží, zpřelámu mu ruce, i když jsme poměrně mírumilovný čaroděj. Vlasy ji nakonec rozcuchám a potom na ni vypláznu jazyk.
„Tak už pryč s tím smutným obličejem, nepůjdeme vyvenčit Snow a Enza?“ navrhnu a nakonec se postavím a nabídnu ji ruku abych ji mohl pomoct vstát.

Pritúlila som sa k nemu a spokojne som vydýchla. Pri ňom som sa cítila tak dobre a nechcela som aby to niekedy skončilo. Potom ma pustil a pozrel sa na mňa. Zadívala som sa na neho a počúvala som čo hovorí. Pousmejem sa a prikývnem. „Ano viem že si tu pre mňa. A ja pre teba. Pre mňa si ideálny. Gab ak narážaš na to tak to by som nikdy nespravila. Nie som taká.“ Ostanem trochu smutná ako si môže myslieť že by som niečo také bola schopná spraviť? Milujem ho a preto by som ho nedokázala podviesť ani nič iné. „Ďakujem a ja viem. Na teba je spoľahnutie . A preto by si mal niečo vedieť. Pred pár dňami som sa pobila s vlkodlakom a ...“ Odmlčím sa na chvíľu. Bála som sa ako bude reagovať ale nechcem aby boli tajnosti medzi nami. A preto potom pokračujem. „Zlomil mi rebrá a ruku.“ Poviem potichu a skloním hlavu. Potom ale zodvihnem hlavu a dám mu pusu a pousmejem sa. „Nikdy o mňa neprídeš a nie si sobecký. Som len tvoja a nikoho iného. Takže si ma môžeš privlastňovať.“ Pousmejem sa a znova mu dám pusu. Keď sa opýta či pôjdeme vyvenčiť Snow a Enza tak prikývnem. „Ano poďme.“ Pousmejem sa a príjmem jeho ruku a postavím sa. „Ďakujem.“ Pousmejem sa.

Tulila se ke mě a spokojeně oddechovala. I já byl spokojený a těšil jsem se a spolu vyrazíme ven. Když na mě však starostlivě hodila svůj pohled a začala mluvit, okamžitě jsem zpozorněl a chytil ji za ruku.
„Ne Cor, takhle jsem to nemyslel,“ odpovím tiše a potom se pousměji. Když se však postavím a ona mou ruku přijme, neváhám ani na vteřinu a pomaličku se vydám do obýváku abych se převlékl do něčeho teplejších. Přece jenom venku bylo už docela chladno, byl podzim a schylovalo se k brzké zimě, svým způsobem už jsem se nemohl dočkat. Svou milou jsme však stále držel za ruku, než jsme došli do ložnice, kde jsem ji pustil a otočil se na ni tak, abych ji viděl do očí.
„Nemyslel jsem to špatně, věřím že by jsi mě nepodvedla, chtěl jsem tím jenom říci, že ač děláš co děláš, věřím v to , že věříš že je to správné že by jsi neudělala nic hloupého, nic co by bylo zbytečné a ohrozilo tvůj život. „ hlesnu starostlivě a potom si ji prohlédnu. Doufal jsem že se jí ty rány už zahojily a dle všeho to vypadalo že nejspíše ano. Trochu mi to dělalo starosti, ale věděl jsem že Cora je silná a schopná dívka, která se jenom tak nezlomí, věděl jsem že je dost schopná se o sebe postarat, ale i tak bych byla radši po jejím boku pokud se bude něco takového dít. Nakonec vezmu její ruku do dlaní a lehce ji políbím.
„Sám vím, jak je přátelství důležití, věřím že by jsi nezahodila svůj život jenom tak, ale propříště bych byl rád s tebou kdyby se dělo něco podobného, víš... že ti pomůžu když mě požádáš o pomoc, víš že tady pro tebe jsem, nechci aby jsi se překážkám stavěla sama,“ hlesnu a nakonec ji pustím. Obrátím se ke skříni a hodím na sebe nějaké teplé oblečení. U dveří dole už jsem slyšel veselý štěkot, ale přesto jsem se stále cítil lehce melancholicky, smutně, avšak při pohledu na Coru mě ten smutek pomalu přecházel.
„Vím že jsem tu pro tebe tenkrát nebyl, tak mi alespoň dovol tu pro tebe být teď a příště, a napořád,“ hlesnu potichu a počkám až si obleče něco teplého. Přitom jsem ji mlčky pozoroval, jak se hrabe v šatníku.
„Hlavně se obleč teple, ať mi nenachladneš,“ pousměji se a hrábnu do bundy, jestli v ní mám rukavice.

Keď povie že to tak nemyslel tak sa pousmejem. „To som rada. Pretože ty si moja láska a nechcem nikoho iného len teba.“ Tak moc som ho milovala že by som bola schopná pre neho aj zomrieť. Išla som s ním do obývačky kde som sa dívala ako sa prezlieka. Nemohla som spustiť oči z neho. Bolo to vzrušujúce a krásne. Bola som tak zahľadená do neho že som si ani nevšimla že sme prišli do spálne. Do reality som sa vrátila až keď ma pustil a otočil sa ku mne a zadíval sa mi do očí. Srdce sa mi rozbúchalo o závod. A ja som si uvedomila že ho milujem čím ďalej tým vyše. Potom začne rozprávať a ja som ho počúvala. Bola som rada že mi verí v tomto a aj iných veciach mi verí. „Ďakujem že mi veríš. Nikdy by som nesklamala tvoju dôveru. A ver že si dávam pozor. Nechcem aby sa mi niečo stalo a musela by som ťa opustiť. Pretože ty si ten čo mi dáva silu a chuť do života.“ Pousmejem sa a potom sa dívam ako si zobral moju ruku a pobozkal ma. Bolo to tak krásne a romantické. Potom začne znova rozprávať a ja som ho znova počúvala. „Neboj sa už by som to nikdy nespravila. A od teraz ti budem hovoriť všetko a budem rada ak budeš so mnou. Aspoň sa tak nebudem báť. Pretože pri tebe sa cítim bezpečne.“ Pousmejem sa. „Ano viem a za to som ti vďačná. Na teba je spoľahnutie. A viem že tu budeš stále a nenecháš ma samú.“ Pousmejem sa a potom so skrine vyberiem teplé veci a oblečiem sa. Keď započujem štekanie a už som sa nevedela dočkať kedy pôjdeme. Oblečiem sa a pozriem sa na neho. „Ano chcem aby si bol pri mne stále. Neboj sa v tomto si o mňa nemusíš robiť starosti. Viem ako sa mám obliecť.“ Pousmejem sa. Bolo milé dívať sa aké ma o mňa starosti. Takto sa o mňa už dlho nestaral ako on.