Nově tedy máme na našich stránkách zavedeno HERNÍ FÓRUM, kde se ukládají nejen soukromé ale i skupinové hry.


    Cora + Elissa + (Erik)

    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Erik za Mon Nov 07, 2016 9:21 pm

    Výborně, byl jsem doslova nadšený tím že se strhla bitka. Ne, popravdě jsem nadšený vůbec nebyl, očekával jsem dost problémů a tenhle byl jeden z nich. Rád bych se omluvil Nathanielovi a Coře, ale nechat si vysát krev z těla jsem vážně nehodlal, musel jsem se bránit když jsem byl napaden, jinak to prostě nešlo. Jistě, mohl jsem upíra odrazit, vlastně jsem to udělal, ale druhý se očividně chopil příležitosti a tak jsem nebyl nucen nic jiného, než mu oddělit hlavu od zbytku těla. Byl jsem rád, že těla mrtvých upírů mizeli sami od sebe a to povětšinou do minuty toho, co jste je zabili. Ale když se krev rozlila po podlaze a já do ni šlápl, řekněme že to byl pohled, který už jsem opravdu dlouho neviděl. Na krev jsme byl zvyklý, přece jenom jsem pracoval jako doktor, psychiatr a krev mi rozhodně nevadila. Přesto to pár bytostí v mém okolí docela vyhecovalo, ale já si s tím hlavu až tak nelámal. Spíše jsem měl silné nutkání lámat ty jejich. Vypadalo to že upíři na nic nečekají a okamžitě se vrhli po Nathanielovi, ten však nevypadal jako by mu to dělalo nejmenší problém, vzhledem k tomu že je zvládal i po dvou... Prudké škubnutí, malá nepozornost a další upír měl o hlavu méně. Sledoval jsem to, byl impozantním soupeřem a kromě jeho rychlosti a schopnosti zmizet během pár vteřin, také využíval něco. Něco magického? Magii? Možná, stíny? Ne, nebyl jsem si jistý co přesně to bylo, ale nejenom díky tomu dokonale odrážel a zasazoval údery svým nepřátelům, byly to zkušenosti. Dle jeho držení těla, pohybů. Jistě měl jsem sice problém sledovat co se právě děje, ale i tak si mé oči za chvíli přivykly a já dokázal víceméně rozeznat co se v místnosti právě děje. Jenže, stále jsem byl člověk a moje síla byla omezená oproti té jejich. Dovolil jsem si na chvíli pozorovat Nathaniela, ale moc dlouho mi to nevydrželo. Moj oči se upnuly na mého nového protivníka, nejenom že na mě cenil krásné bílé tesáky, ale jeho rudé oči mě propalovaly s jakýmsi zájmem a aby toho nebylo málo, přidal se k němu další. Výborně, teď jsem měl obrazně řečeno dva upíry na krku a proto jsem si nedovil pozorností odbíhat někam jinam. Prvně se na mě rozběhl ten vyšší, jeho pohyb byl rychlý a výrazný, snažil jsem se najít skulinku v jeho rychlosti, ale když se po mě natáhl rukou, raději jsem uskočil dozadu a jakmile se mi pokusil zasadit další z úderů, odklonil jsem jej pomocí meče, jenže to upír tak trochu nečekal. Podařilo se mi ho pořezat lehce na kůži, ale rána se mu začala hojit... No jo, vlastně jsem úplně zapomněl na jejich speciální léčení. Jenže v mé chvilce nepozornosti mě jeden z nich chytí zezadu kolem krku. Chtěl se mi do jen zakousnout, ale já s ním naběhl na barový pult a kopl ho mezi nohy. Nestihl jsem mu však zasadit další ránu, protože se na mě vrhnul další, sotva jsem jeho ránu vykryl, rozběhl se na mě z boku třetí.
    „Doprdele,“ zavrčím naštvaně a během chvilky se svezu na prdel, což ani jeden z nich nečekal, proto do sebe narazí a já využiji příležitosti a než se stačí jeden z nich vzpamatovat, seknu jej do krku dostatečně hluboko na to, abych ho vyřadil. Bohužel k mé smůle se mi nepovede zablokovat ránu dalšího upíra a já s kopancem na hrudníku odletím mezi stoly. Vlastně jsem mohl být rád že to byl jenom kopanec, protože kdyby mě zranil, hádám že by má krev vyhecovala i tady našeho společníka. Mezi tím vším jsem zaslechl vlčí zavrčení a když jsem se ohlédl doleva, všiml jsem si vlkodlačice. Byla to pravděpodobně ta holka, Cora a vypadalo to že si jednoho z nich také podala. Jenže teď nebyl čas se zaobírat tím... ne, byl. Zhluboka se nadechnu a pokusím se vyskočit na nohy, jenže mě urychleně jeden upír natlačí znovu k zemi a začne se po mě sápat. Mečem jsem ho držel dál od sebe a když jsme pořádně napnul všechny svaly, podařilo se mi ho naklonit ostřím vůči nepříteli. Ten jenom zasyčel a ohrožen odskočil dozadu, což mi dalo možnost se vyhoupnout na nohy a pokračovat v boji.
    „Room,“ syknu naštvaně a když zahlédnu jak se jeden z upírů zaměří na vlkodlačici zezadu, zatímco se ona zaobírala tím na zemi, nechám své tělo přesunout na druhou stranu místnosti místo židličky, což mě dostane za toho upíra, kterému tak s lehkostí zarazím meč do srdce a několikrát s ním trhnu. Spadne k zemi mrtvý. Odskočím dozadu, ale než se stačím nadechnout a rozhlédnout, už se na mě rozbíhal další. Zvedl jsem meč a zablokoval jeho kopanec, jenže ten náraz a rozdíl mezi naší silou mě odhodil někam dozadu a já se zastavil až o zeď. Neváhal a opět na mě naběhl, tentokrát jsem nestihl nastavit meč před sebe, ale upír mě stihl chytit pod krkem. Cítil jsem jak se začínám dusit, vypadalo to že si se mnou chce spíše pohrát, ukázat mi svou sílu, kdyby chtěl tak snadno by mi teď zlomil vas, ale on mě místo toho praštil kolenem do břicha. Zaúpěl jsem bolestí, ale volnou rukou svěšenou podél těla jsem ho v jeho nepozornosti, mečem sekl do nohy. Muž odskočil, ale já po něm ještě trochu zadušený rozběhl a spíše tak nějak bezúčelně a varovně seknu okolo sebe, než popadnu dech a rozhlédnu se po novém nepříteli. Nechtěl jsem svou schopnost moc využívat, ještě budu potřebovat dost energie a nebylo snadné ji nashromáždit, vzhledem k tomu, že se jednalo o mou životní sílu a já se s každý jejím využitím spíše zabíjel... Nad vším tím zakroutím hlavou a ohlédnu se po Natahnielovi, stále měl kolem sebe dost nepřátel, ale něco bylo jinak. Jeho oči byly černé a jeho způsob boje se během té chvíle změnil. Nedokázal jsem přesně říci co jiného na něm bylo... A ta vlkodlačice, byla přeměněná ale stále zraněná, nedokázal jsem ani říci jestli bude schopná pohybu jakmile se vrátí do lidské podoby, přece jenom s proměnou se měnil i tvar kostí ne? Každopádně, proč jsem se o to vůbec staral? Sám jsem měl s počtem nepřátel co dělat a na rozdíl od nich jsem ztrácel energii a nabíral na únavě, zpomaloval s každou další ranou co jsem zasadil nebo utržil, přece jenom jsme byl člověk, potřeboval jsem spát, oni to očividně nepotřebovali, neunavili se tak snadno jako já, už tak jsem kolikrát musel jít nad svoje síly, přece jen jejich údery byly hodny lámaní kostí a ty moje? Řekněme že by se mi v pěstím souboji pěkně vysmáli.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Elissa za Mon Nov 07, 2016 9:53 pm

    Tělo dopadlo na zem a hlava o pár centimetrů dál. Nebyl však čas se tím zaobírat. Zcela černé oči bloudily po místnosti a hledaly svůj další cíl. Divoká zvířata měla jednoduchý základní pud, útěk nebo útok. Stvoření temnoty však útěk neznala. Trhala na kusy své nepřátele a bylo jim jedno, koho zabíjejí. Přítel či nepřítel? Nerozlišovaly to. Ruka s drápy se napřáhla a dřív než to upír stačil zaregistrovat, zaryly se mu drápy hluboko do hrudníku, prorazily žebra a strhnutím vyrvala srdce z těla. Pustil ho na zem, nezajímalo ho to. Nepozastavil se nad smrtí další bytosti, chtěl jen krev a smrt. Krev byla to, co ho hnalo dopředu, to, co ho nutilo zabíjet. Její vůně ho obklopovala, lákala. Cítil ji. V místnosti však byly jen dvě osoby, které ho lákaly. Jeho oči se zaměřily na mladého muže s mečem. Doslova viděl, jak mu lahodná tekutina proudila pod kůží. Chtěl ji ochutnat, nic jiného ho nezajímalo. Vydal se k němu, ale nepřátel bylo stále dost. Zaútočili na něj, chytil jednomu z nich ruku, zkroutil ji a srazil k zemi, než však mohl pokračovat, musel se vyhnout ráně, která mířila na jeho krk. Stvoření podrážděně zavrčelo a v jeho černých očí byla vidět zlost a touha po krvi. Zaútočil na muže, snažil se ho chytit, chtěl ho sprovodit ze světa co nejrychleji, aby mohl pokračovat ke svému cíli. Nezajímalo ho, že muž má meč skoro stejně velký jako on sám a jeho ostrá čepel se dokázala projet upířím tělem jako nůž máslem. Ne, toužil jen po krvi. Nebyl si vědom nebezpečí, co ho mohlo ohrozit? Nedokázal cítit strach či slitování. Cítil jenom krvežíznivost. Chytil dalšího muže a přimáčkl ho k zemi, chytil ho pod krkem a začal mu rvát hlavu od těla. Hezky pomalu. Necítil radost, bylo to jen nutkání pohrát si s kořistí, ukázat, že je tady pánem. Něčí zuby se mu zaryly blízko krku a nehty do hrudníku, měl někoho na zádech. Nedal však najevo bolest, bylo to, jako by útočníka ani neregistroval. Se zapraskáním oddělil hlavu od těla a postavil se na nohy i s útočníkem, kterého najednou probodly černé stíny. Tělo dopadlo na zem, v těle mu zely díry po stínech, které se již stáhly zpátky ke svému majiteli. Teď měl cestu volnou. Vyrazil kupředu směrem k mladíkovi, natáhl se k němu, měl krev na dosah. Nakonec však jen hrábl do prázdna a velkou silou kopl do židle, která mu najednou stála v cestě. Kořist mu zmizela. Celou místnost protnulo hlasité, rozhněvané zasyčení. Měl svou odměnu na dosah a teď mu zmizela. Otočil se na další protivníky. Jeho kořist mu neuteče, byl neodbytný, byl lovcem. Další upír na něj zaútočil, v místnosti jich bylo již mnohem méně a jejich těla mizela. Neměl na něj čas, pootočil se a útočníka silně nakopl do hrudníku. Poslal ho o několik metrů zpátky a ztratil o něj zájem. Ne, teď ho zaujala vlčice, která trhala upíry na kusy. Věděl, že jí v žilách také koluje lahodná krev a chtěl ji ochutnat. Bude jeho, nenechá ji nikomu. Sám ji zabije. Pomalu, bolestivě. Rozběhl se k ní, to, co mu stálo v cestě odstrčil. Stála k němu zády, nebylo mu cizí zaútočit někomu do zad. Neznal čest. Skočil po ní, ale něco s ním trhlo dozadu. Dopadl tvrdě na zem a zahlédl ostří, které se k němu rychle přibližovalo. Zabodlo se však do podlahy. Zmizel, rozplynul se, jen kolem dokola byl u země vidět temná mlha, která o kus dál začala nabírat tvar a zhmotňovat se v mladě vypadajícího muže. Na tváři měl prázdný výraz, jen jeho oči na každého přímo křičely krvežíznivost. A krev dostane. Vrhl se proti upírovi, který mu zabránil v krmení, který ho držel dál od lahodné krve, jejíž vůně naplňovala místnost. Cítil ji tak zřetelně, dráždila jeho smysly. Nedokázal kvůli ní myslet. Ale to ani nepotřeboval, jednal na základě instinktů. Srazil upíra k zemi, začal ho zuřivě trhat na kusy jako nějaké zvíře. Nakonec vzhlédl a přejel pohledem po místnosti. Bylo v ní už jen pár upírů, ale jeho kořist stále žila. Mladík s mečem byl blíže, bezhlavě se na něj vrhl s paží napřaženou k smrtelnému úderu.
    Cora
    Cora

    Poèet pøíspìvkù : 180
    Join date : 01. 11. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Cora za Mon Nov 07, 2016 11:09 pm


    Bola som tak zabraná do vlkov že som si nevšimla že jeden na mňa zozadu zaútočil. Uvedomila som si to až vtedy keď dopadol na zem. Ostanem v šoku keď som videla ako ma Erik zachránil. Po pravde som ani nečakala že by ma Erik alebo Nat chránil. Myslela som si že ma tu nechcú a bude im jedno čo sa so mnou stane. Preto sa pozriem na Erika a prikývnem mu ďakovne. Za toto mu budem vďačná. Už druhý krát mi pomohol. Potom som si na chvíľu sadla na zem a oddychovala. To zranenie ma dosť vyčerpávalo a mala som pocit že som ho pri tej premene asi zhoršila. Ale to teraz nemôžem riešiť. Teraz je dôležité poraziť tieto hávede a potom sa môžem sťažovať na bolesť. Preto som sa znova zhlboka nadýchla a vydýchal. Postavila som sa na nohy a zavrčala som. Sledovala som Nata a Erika a videla som že Nat nemá problémy a tak som sa išla k Erikovi aby som mu pomohla.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Erik za Thu Nov 24, 2016 4:56 pm

    Byl jsem překvapený, trochu unavený a překvapený situací, která se zdála být o něco lepší? Několik upírů se s křikem rozběhlo z baru ven, teď už nás tu nebylo tolik. Jen já, Nathaniel, Cora, asi pět upírů a to jsem barmana krčícího se pod barem nepočítal. Ale možná... zdání klamalo a uvědomil jsem si to zrovna ve chvíli, kdy jsem sotva stačil zablokovat ránu Nathaniela, který mě odmrštil někam mezi židličky. Zastavil mě až náraz zad o kulatý stůl připevněný k zemi. Tušil jsem že je něco špatně, už ve chvíli, kdy se jeho způsob boje změnil. Sotva jsem se stačil nadechnout a tak nějak se vzpamatovat, už se ke mě blížil a já se jenom tak tak vyhnul další ráně, která by mou kůží projela jako po másle. Takže kromě pěti upírů jsme tu měli ještě jedno zvíře navíc, co se neovládalo. Zatraceně, co teď? Nemohl jednoduše říci, že ho krev vyhecuje? Jak si mám teď poradit s nimi i s ním? Situace se obrátila a vypadalo to docela zle. Upíři, kteří ještě před chvíli vypadali nejistě, se nám teď vysmívali. Každý z nich se však držel dál, měli bezpečný odstup, nebo si to alespoň mysleli. Zrovna ve chvilce kdy se po mě vrhala ta bestie, ne... Nathaniel, prohodím své tělo s jiným upírem a ten padne přímo do jeho spárů. Jen zamlkle sleduji jak s lehkostí trhá jeho tělo na kusy, představa že bych tam měl být místo toho chlápka já, byla... vcelku děsivá. Donutí mě to na sucho polknout a zamračit se.
    „Hej vlčí holko, ať tě ani nenapadne na něj útočit, skončila bys jako jeho kořist, „ zařvu na tu holku. S jejími zraněními nemá ani minimální šanci se mu vyrovnat, jenže moc dobře jsem věděl že silově ji nemám ani já. Dle všeho to zvíře útočilo jenom na základě instinktů, takže jediná možnost bude ho přechytračit? Nebo ho zabít? Nemůžu ho zabít, nejenom že bych to nedokázal, ale potřebuji ho. On jediný mi mohl pomoci najít Elisse, ne že bych si nevěřil že jí nenajdu, ale docela suverénně to spěchalo a já nechtěl riskovat a ztrácet čas hledáním prvních stop, když jsme měli tak dobrou stopu. Kromě toho, by tohle byla jenom ztráta času a to jsem taky nechtěl... Jenže teď bylo docela jedno co jsem chtěl a co ne, spíše bylo důležité to co udělám. Sotva se však vrátím do reality a na chvíli upustím od svých myšlenek, jeden upír se mi pokusí zakousnout do krku, ale jenom s kolenem v břichu přeletí přes mé rameno a skončí na zemi, kde mu utnu hlavu ostřím mého meče. Dva dole, tři zbývají... dobře, tak už jenom dva... pomyslím si ve chvílí, kdy jednoho z nich chytne Nathan přímo v obličeji a... řekněme že to nebyl hezký pohled. Jeden by čekal že se zastaví, ale on jeho tělo s lehkostí odhodil stranou jako fotbalový míč a rozběhl se na mě. Zřejmě ho láká krev, ta upíří ho však nezajímala jako ta naše. Pevně zvednu meč a vyčkám na ránu, která přijde během chvilky, nebýt mé schopnosti, ani bych to nezaregistroval, jeho smysly byly lepší, byl rychlejší a silnější. V tom našem přetlačování jsem skončil namáčknutý na baru, jehož kraj se i zarýval do zad. Snažil jsem se ho přetlačit ale marně, tlačil mě na barový pult, až jsem na něm skoro ležel. Nemá to cenu, nepřetlačím ho. V tu chvíli ale dostanu nápad. Opět nechám své tělo prohodit a když mám chvíli, sáhnu do kapsy, kde nahmatám injekční stříkačku s dost nehezkým obsahem. Jsou tam dost silná sedativa, která by skolila i divokého koně, jen... jak mu to mám sakra píchnout?
    „Hej ty, mám nápad, hlavně se nenech roztrhat,“ zavrčím na holku a nahmatám v kabátě jehlu. Skvělé, jestli to nestihnu, bude po nás. Jestli se o to jenom škrábnu, bude po mě. Jestli něco neudělám bude po nás a jestli se to povede, mohu jenom doufat že to zabere, jinak... no jak jinak by bylo po nás. S povzdechem vytáhnu jehlu z balíčku, ale sotva se ji pokusím nasadit, zahlédnu Nathaniela, který se k nám opět přibližoval. Zatraceně ten chlap je problémový a neúnavný!
    „Tak pojď,“ povzdechnu si a pevně chytím meč do jedné ruky. Má síla byla teď minimální. V jedné jsem držel meč, v druhé nachystanou injekci. Byl to risk, možná mě zraní, ale pokud to zabere, zachrání nás to. Pokud ne... nemám ani čas se rozloučit se životem. Ne, umřít tady nehodlám, ještě musím někoho zachránit a nedám si pokoj, dokud ji neuvidím.
    A ani ty mě nezastavíš Nathanieli...
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Elissa za Sat Nov 26, 2016 8:37 pm

    Ostré drápy se zarazily o čepel meče, jejíž vlastník silou nárazu odletěl o pár metrů dozadu. Zastavil ho až nábytek v místnosti, ale krvežíznivá bestie se nezastavila nikdy. Pach krve ji doháněl k šílenství a proto se opět vrhla na černovlasého mladíka. Měla jediný cíl a toho hodlala dosáhnout. Jedním odrazem se dostal až ke své kořisti a zakousl se jí do krku. Cítil však v ústech krev upíra, která nebyla tak lákavá jako ta mladíkova, kterou nedokázal nikam zařadit, nebo ta vlkodlačí. Nepohrdla však ani tímto nápojem, s vervou hltal červenou kapalinu, zatímco trhal upíra na kusy pomocí svých drápů. Ale tohle nebyla kořist, kterou chtěl. V mžiku vyskočí na nohy a otočí se, oči lovce klouzaly po místnosti a hned jak uviděl svůj cíl, vrhl se na něj. Nezajímali, že je v jeho cestě další upír, dřív než stačil zareagoval, chytil ho jednou rukou za hlavu, mezi rozevřenými prsty viděl jeho oči. Oči plné strachu. Škubal sebou, snažil se odstranit ruku, která ho držela, ale nedokázal to, neměl na to sílu. Bestie ovládající Nathanielovo tělo zavrčela a vycenila dlouhé bílé tesáky, usmál se, ale byl to úsměv, ze kterého vám ztuhne krev v žilách. Tiskl upírovu hlavu čím dál více, z míst, kde se jeho drápy dotýkaly kůže tekla krev a ozvalo se zapraskání. Zemřel a už ho nezajímal, odhodil tělo stranou a znovu vyhledal cíl. Teď už mu nic nebránilo. Vrhl se vpřed s úmyslem zabít, jeho drápy se však opět zastavily o ostří meče. Instinktivně si obalil ruce temnotou, aby se nepořezal a odsunul svého protivníka dozadu. Mladík se zastavil až o bar, na který ho bestie nemilosrdně přitlačila a zuřivě zavrčela. Nehodlal ho pustit, teď už měl sladkou odměnu na dosah a nechtěl si ji nechat uniknout. Jeho tělo však zmizelo a nahradilo ho tělo upíra. Z krku bestie se vydral hlasitý, zuřivý řev, kořist mu zase unikla, nelíbilo se jí to. Stíny se zhmotní kolem Nathanielova těla a probodnou upíra na několika místech, než se zase vrátí k jejich majiteli. Trhne sebou a prudce se otočí. Jeho oči dopadly na vlčici, která stála kousek od mladíka. Bylo mu jedno, čí krev ochutná první, ale chtěl jednoho z nich mít ve svých spárech. Prudce proti vlčici vyrazí a po cestě se s lehkostí vyhne ostří dlouhého meče. Srazí vlčici na zem, ke které ji přitlačí a zuřivě zavrčí. Už měl její sladkou krev na dosah. Bylo mu jedno, že má mladíka za zády, krev ho doháněla k šílenství a co by mu mladík mohl udělat?
    Cora
    Cora

    Poèet pøíspìvkù : 180
    Join date : 01. 11. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Cora za Sat Nov 26, 2016 8:59 pm

    Chcela som mu nejako pomôcť ale v tom na mňa Erik zakričal aby som na neho neútočila že skončím ako korisť. Zastavím a povzdychnem si. Vedela že so svojím zranením by som teraz nedokázala sa poriadne brániť ale skúsiť to môžem no nie? Napadne ma a potom si to radšej rozmyslím. Nebudem zbytočne riskovať. Čo ak by ma zabil? Nemôžem predsa opustiť Elissu. Povzdychnem si a radšej som len sledovala ako Erik a Nat bojujú. Cítila som sa tak bezmocná že im nemôžem nijako pomôcť.  Začínala som byť sama na seba nahnevaná že nedokážem nič. A preto mi to nedá a rozbehnem sa k ním aby som im pomohla. V tom znova Erik zavolá. Má nápad nemá sa nechať roztrhať. Teraz som nevedela či to volá na mňa alebo na niekoho iného. Ale aj tak ma to nezastaví. „Ja chcem pomôcť.“ Poviem a sledujem ako sa Erik vytiahol injekciu a chystal sa ju bodnúť do toho protivníka.
    V tom si všimnem ako niekto na mňa vyštartoval ale než som stihla nejako zareagovať zrazil ma k zemi a pritlačil ma na zem a zavrčal na mňa. Keď som spadla na zem a tlačil ma tam tak som počula praskanie kostí. Vykríknem od bolesti. Chcela som sa brániť ale namala som dosť sily na to. *To ma teraz zabije?* Pomyslím si a povzdychnem si. Teraz to bolo asi jediná možnosť. Po tomto sa už nedokážem ani poriadne hýbať. Pozriem sa na neho. "Zabi ma!" Vzdychnem si a len zatvorím oči a čakám.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Erik za Mon Dec 12, 2016 5:17 pm

    Zmizel, instinktivně se vyhnul mému meči a já jej měl někde za zády. Okamžitě se otočím, ale překvapí mě když zjistím, že je mu má přítomnost ukradená. Proč se ke mě otáčí zády? Je úplně blbej? Teda, blbá? Potom mi to ale došlo. Je to bestie, nepřemýšlí, dle všeho jde jenom po krvi, ale i tak proč? A potom zahlédnu vlčici pod jeho rukama, kterou se vší vervou tiskl k zemi. Okamžitě dostanu nutnost se za ním rozběhnout a zarazit mu injekci do krku, ale stihl by se otočit a jeho stíny by mě prošpikovaly skrz na skrz, pak tu tedy musela být jiná možnost. Neměl jsem čas nad tím nějak přemýšlet, musel jsem něco udělat jinak jí zabije. Cítil jsem že mám v sobě už málo energie, ale na jednu z mých roomek by to ještě mělo stačit. Tak či onak to byla naše jediná šance, moje a její, jinak je s námi konec. Ale já nemohl zklamat, měl jsem důvod za který jsem bojoval, měl jsem cíl, který mě popoháněl vpřed. A půjdu k němu i přes to, kdybych měl překračovat své hranice, nenechám jí tam někde vystrašenou a osamocenou, nikdy.
    V mžiku kdy vycítím příležitost, s pomocí roomky se dostanu za Nathanielovo tělo a dříve než si uvědomí že za ním vůbec stojí, vší silou mu zarazím injekci přímo do krku a vpustím do ni opravdu silnou dávku sedativ. Jestli to nezabere... A v tu stejnou chvíli mě jeho silná ruka odhodí přes půlku místnosti a já skončím opět někde mezi stoly. Pohled před očima se mi na chvíli zamží a v místnosti bylo na chvíli černo. Že bych se praštil do hlavy? No ani bych se nedivil... Ležel jsem mezi stoly a snažil se neztratit vědomí. Tak co se stalo? Zabralo to, nebo? Všechno co jsem slyšel bylo jenom hlasité vrčení, hudba v pozadí prolínající se s křikem a nad sebou matně houpající se světla všemožných barev.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Elissa za Mon Dec 12, 2016 5:26 pm

    Stvůra se chystala zakousnout se vlčici do krku, když vycítila přítomnost za svými zády, chtěla se otočit, ale dříve než to stihla, něco se jí zabodlo do krku. Hlasitě zavrčela a ohnala se po útočníkovi rukou. Erik odletěl někam dozadu mezi stoly, kde zůstal nehnutě ležet. Stvůra se zapotácela a nakonec bezvládně dopadla na zem.
    Překvapeně zamrkám a pomaličku se posadím. Motala se mi hlava a kupodivu jsem se cítil hrozně ospalý. Rozhlédnu se po baru, který byl už prázdný až na barmana za barem, Coru a Erika, který ležel na zemi. Je mi jedno jestli je zraněný, kdyžtak ho dorazím, něco mi ale říkalo, že to tak nebude.
    "Uh, o co jsem přišel?" zeptám se a ušklíbnu se. Nebylo mi nejlíp, takže jsem ještě nevstával a začaly se mi vracet útržky vzpomínek z doby, kdy mě ovládala stvůra. Nebylo toho moc a nic jsem z toho nepochopil. No, hlavně že barman žije. Posunu se k nejbližšímu stolu, chytím se ho a postavím sena nohy, dost jsem se o něj opíral, stále se mi motala hlava a skoro jsem necítil nohy. Ale vůbec nic mě nebolelo, takže mě ničím po hlavě nepraštili, tak co se sakra stalo?
    "Mimochodem, co jste mi provedli?" zeptám se se smíchem a pomalými kroky se vydám k baru.
    Cora
    Cora

    Poèet pøíspìvkù : 180
    Join date : 01. 11. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Cora za Mon Dec 12, 2016 5:56 pm

    Mala som zatvorené oči takže som nevidela čo sa deje. Počula som iba nejaký buchot a vrčanie. Zrazu ale som necítila tlak a bolo ticho. Chvíľu som sa bála že som vážne mŕtva ale to by som potom počula ako dýcham. Opatrne otvorím oči a poobzerám sa okolo seba. Erik ležal medzi stolmi a Nat sa zdvíhal na nohy. Vzdychnem si a len som sa na neho dívala a mlčala som. Aj keď sa opýtal o čo prišiel a potom čo sme mu spravili tak som mlčala. Myslela som že budeme hľadať Elissu a nie sa tu navzájom zabíjať. Lenže im to bolo asi jedno. Mala som ju hľadať sama a bol by býval pokoj. Potom si prestanem všímať Nata a pokúsim sa postaviť. Čo bolo dosť náročné keďže mi zlámal kosti. Preto sa nejako zapriem nohami a začnem sa stavať. Bola to hrozná bolesť a začala som kňučať pri tom ale keď sa mi podarí postaviť sa na nohy tak si vydýchnem. Potom sa pomalým krokom vydám preč z baru a idem Elissu hľadať sama.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Erik za Mon Dec 12, 2016 6:31 pm

    Houpající světla nad mou hlavou, se pomalu zklidnila, chvíli to trvalo. Slyšel jsem v pozadí hrát hudbu a to vrčení už ustalo. Kromě hlavy mě bolela páteř. Bolest mi vystřelovala snad do celého těla a já to připisoval pravděpodobné naraženině. Unaveně zavřu oči a položím si ruku na oči, měl bych se postavit, ale ještě nějakou chvíli jsem čekal než bolest odezní. Stále jsem dýchal a byl naživu, to bylo hádám jedno z lepších znamení. V tom tichu které najednou nastalo zaslechnu hlas, ale zatím jsem ho nikam nezařazoval, pravděpodobně patřil Nathanielovi. A místo toho i nějaké to kňučení opodál, byla to ta vlčice? Poté kroky vedoucí k východu zdejšího baru, přesto jsem ležel na zemi a nic neříkal. Neměl jsem chuť mluvit, ale za chvíli... za chvíli jsem ruku z očí sťal a pevně sevřel meč v mé ruce. Smál se, slyšel jsem Nathanielův smích, ale rozhodl jsem se ho ignorovat. Místo toho se vydrápu na nohy a ostří meče zabodnu do země, abych se o něj mohl opřít svou váhou. Stále jsem cítil pulzující bolest v celém těle, ale už jsem vnímal, dokonce i obraz před očima začal nabírat jednotného tvaru. Použil jsem kromě všeho i velké množství energie a on se tomu všemu směje? Křečovitě jsem sevřel meč rukama a dostal jsem chuť na něj vyběhnout a useknout mu tu jeho palici, ale neudělal jsem to. Udělal by se mnou rychlý proces, proto jsem se rozhodl k taktickému mlčení. Měl bych se uklidnit, takhle Elisse rozhodně nepomůžu. Ale začal jsem pochybovat že s tímhle maniakem získám nějaké větší šance. Vlčice odcházela, nesnažil jsem se jí zastavit. Pokud chce, ať jde najdu si Elissu sám a nezastavím se před ničím, ani před ním. Mé chladné oči se zabodnou do Nathaniela, ale nic neříkám. Po chvilce jen vytáhnu ostří meče ze země, předběhnu Nathaniela a zpoza baru vytáhnu chlápka krčícího se pod pultem ven a naběhnu s ním do zdi, na kterou jej doslova namáčknu. Třásl se a v očích mu hrál vyděšený výraz, přísahal bych že se každou chvíli posere strachy.
    "A teď budeš mluvit, nemám čas a moje nálada je někde pod bodem mrazu. Pokud uvidím jenom náznak lži, ufiknu ti péro a nacpu ti ho do krku," zavrčím a zarazím mu koleno mezi nohy. Meč otočím ostrou stranou k jeho tělu, ale nezvedám ho. Nelíbilo se mi že jsem měl teď Nathaniela za zády, ale moje schopnost by mi dala vědět kdyby se ten maniak o něco pokusil.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Elissa za Mon Dec 26, 2016 6:06 pm

    Sednu si na barovou židličku a zadívám se na všemožné alkoholové nápoje, které tady byly vystavené. Zaslechnu kroky a otočím hlavu. Cora odcházela. Sledoval jsem ji a přemýšlel, jestli ji mám zkusit zastavit. Stejně by mě ale neposlechla.
    "Hodně štěstí vlčice, nenech se zabít," houknu na ni s úšklebkem a trhnu sebou, když zaslechnu mě až moc dobře známý zvuk ostří. Erik však neběžel ke mně, jeho cílem byl barman. Pobaveně sleduji, jak ho namáčkne na bar a jakmile zaslechnu jeho výhrůžku, začnu se smát. Můj smích se rozléhal celým barem, ale bylo mi to jedno.
    "To bych chtěl vidět! Zkus zalhat! I když... Ty informace potřebuji, takže.... Co kdyby jsi nám řekl, kde mají schované boží?" zeptám se ho a zabodnu do něj své rudé oči, na tváři jsem měl nemilý úšklebek a propaloval jsem ho pohledem. Byl nervózní a pořád sebou cukal, z mladíka, nebo spíše z jeho meče, měl ale respekt, takže se o nic nepokusil.
    "J-já n-n-nevím, j-jen si krev ob-objednávám," zakoktá bezmocně. Odfrknu si a vstanu z barové židličky. Nelhal, neměl důvod a odvahu k tomu už vůbec ne. Povzdechnu si a prohrábnu si vlasy.
    "Tak mi dej na ně kontakt, taky si něco objednám..." řeknu s úsměvem a barman mi ihned začne diktovat telefonní číslo. Zapíšu si ho na kousek papíru, který strčím do kapsy.
    "Fajn, jdeme. Udělej s ním co chceš," řeknu s úsměvem, protáhnu se a rozejdu se pryč z baru.
    Cora
    Cora

    Poèet pøíspìvkù : 180
    Join date : 01. 11. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Cora za Tue Dec 27, 2016 10:51 am

    Zrazu som započula ako Nat niečo hovorí. Povedal veľa šťastia a aby som sa nechala zabiť. Povzdychnem si a uvedomím si že sama nemám šancu. A tak som sa po krátkom rozhodovaní rozhodla že pôjdem s nimi. Chcela som ísť za nimi ale v tom som si všimla že už idú aj oni von z baru. A preto som sa rozbehla za nimi. „Počkajte idem s vami.“ Zavolám na nich a bežím k nim. Keď ich dobehnem tak si vydýchnem a bola som rada že som ich dobehla. Predsa s nimi som mala veľkú šancu že nájdem Elissu ako keby som ju mala hľadať sama. „Idem s vami.“ Zopakujem ešte raz. Chcela som aby vedeli že teraz už pôjdem s nimi a chcem im pomôcť ako to len v mojom stave bude možné.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Erik za Tue Dec 27, 2016 2:19 pm

    Nutkání zajet mu ostřím do těla bylo opravdu velké, ale krotil jsem se. Držel jsem ve svých rukou dalšího upíra, který se třásl strachy, moc na odvaze očividně nepobral. Moje výhrůžka vyhecovala Nathaniela ke smíchu, představa to byla sice nepříjemná a bolestivá, ale byl jsem toho schopný. Neměl jsem náladu, jediné co jsem teď chtěl bylo držet Elissu ve své náruči a mít jí u sebe. Bál jsem se o ní více než sám o sebe a život těch dvou mě absolutně nezajímal. Nebo možná... proč jsem jim vlastně pomáhal? Pořád tu bylo to že jsem je potřeboval, ale i tak jsem ho mohl zabít, ale místo toho jsem mu pomohl. No hádám že to byl můj chvilkový výpadek, nebo prostě jenom ten důvod, že se v téhle společnosti lépe orientuje. Byl jedním z nich a i přesto ho nenáviděli. No... nebyla to moje starost. Byl jsem ochotný s ním spolupracovat, dokud se k nám neotočí zády. Popřál vlčici hodně štěstí a já se ani neohlížel, bylo mi jedno jestli jde s námi, jestli zemře nebo ji zraní, nezáleželo mi na tom. Neměl jsem k těl lidem absolutní vztah, ať si dělají co chtějí. Vztek a chvilkový nával agrese ze mě pomalu vyprchával, měl bych se uklidnit a zachovat si klidnou hlavu, jenže to šlo ztěžka.
    Neotáčel jsem se na Nathaniela, mou plnou pozornost měl muž, kterému jsem tlačil kolenem do rozkroku. A abych ho trochu poškádlil, přitáhl jsem ostří meče blíže k němu.  Zakoktal něco ve smyslu že neví kde jsou, že si krev jenom objednává. Párkrát sebou zacukal, ale o nic se nepokusil. Držel jsem ho dostatečně silně na to aby se mi nevysmekl a protože byl strachem tak trochu bez sebe, momentálně jsem ho převyšoval i silou. Hádám že kdyby nebyl takový posera, uzemnil by mě hravě. Nathaniel vstal z barové židle a zapisoval si telefonní číslo, očividně nelhal a v tuhle chvíli by si to ani nedovolil. Řekl že jdeme a že si s ním mám udělat co chci. Nesnášel jsem upíry více než cokoli a byl jsem rád když bylo po nepořádku uklizeno. A taky bych nebyl rád kdyby se rozneslo že mě tu někdo viděl a tak trochu jsem pochyboval že bude mlčet. Proto si chvíli počkám, než oba dva zmizí venku a s úsměvem mu odříznu hlavu od těla. Tělo upíra se za chvíli rozplyne a já schovám meč do pochvy. Sáhnu po skleničce s rumem a kopnu jí do sebe, nakonec se vydám ke dveřím a bar opustím. Za dveřmi si všimnu Nathaniela a té vlčí holky, která zrovna oznámil že jde nakonec s námi.
    „Jestli budeš měnit názory z minuty na minutu, přivážu tě ke sloupu a nechám tě tu napospas osudu. Rozhodni se... žádná procházka růžovým sadem to nebude, bez boje se to neobejde. Buď jdeš s námi s tím, že jsi ochotná riskovat život a i to za okolnosti, že se tenhle maniak zase zblázní a otočí proti nám, nebo raději zůstaň doma hezky v teple a koukej se na televizi, já jdu a je mi jedno co se mi stane,“ zavrčím na ni a potom se ohlédnu na Nathaniela.
    „Taky nejsem z téhle spolupráce nadšený, ale nejsem tak pitomý abych si myslel že jí najdu sám. Hrajeme o čas takže se nehodlám pozastavovat nad tvými pochybnostmi. Věř že jich mám sám dost, ale nestavím je nad cíle kterých chci dosáhnout,“ odpovím jí a popojdu opodál, sáhnu do kapsy pro krabičku cigaret a zapálím si.
    "Jestli chceš něco dokázat, přestaň kňourat a povznes se nad to, život nebývá jednoduchej," vyfouknu obláček kouře a ohlédnu se na bílé nebe. Bylo zataženo a slunce už nesvítilo. Na chvíli se zamyslím nad tím co jsem řekl, ano možná to neznělo příjemně, ale byla to upřímnost.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Elissa za Tue Dec 27, 2016 6:04 pm

    Ještě než vyjdu z baru, natáhnu si rukavice a přehodím si kapuci přes hlavu. Pitomé slunce, bylo by pro mě lepší pracovat v noci, ale ti dva čekat nechtěli. Chtěli zachránit tu holku, jejíž jméno jsem se neobtěžoval si zapamatovat. Takže to budu muset udělat teď. Ne že bych je potřeboval, ale pletli by se do toho a ti lidé by se mohli přesunout. Navíc jsem netušil, co to jsou za stvoření, jestli upíři, démoni nebo jen lidé nadpřirozena, kteří si chtěli přivydělat a tohle jim znělo jako dobrý nápad. Přeci jen krev nadpřirozených bytostí byla dobrá a těžko se sháněla. Dokázala upíry posilnit a ti jsou ochotni za ni zaplatit. Někteří by si koupili i celou bytost na hraní. Vlčice se vrátí a řekne, že jde s námi, co ale poté řekne černovlasý mladík.... No, neznělo to vůbec příjemně. Ale bylo mi to fuk, abych pravdu řekl, pobaví mě to. Znovu se začnu smát a rozejdu se k nejbližší postranní uličce, alespoň tam bude trocha stínu.
    "Oba jste zajímaví, jedna by měla ležet doma se zraněními a přesto tady běhá. Navíc nejsi žádná bojovnice, obdivuji tvoji odvahu, ale mohla by tě zabít," řeknu Coře a ušklíbnu se.
    "A ty.... Líbíš se mi, nejsi špatný v boji a myslí ti to. Jsi upřímný a nebojíš se vyjádřit názor. Ale jsi moc zbrklý a přijde mi, že se moc nestaráš o to, co se ti stane, hlavně se chceš pohnout z místa a až moc spěcháš," řeknu Erikovi, v uličce se opřu o stěnu a vytáhnu mobil.
    "Ale oba jste pitomci. Riskujete životy pro nějakou holku a je vám jedno, co se stane vám, nemáte pud sebezáchovy?" řeknu se smíchem. Já se nestaral o nikoho, bylo to tak lepší.
    "Moc spěcháte protože se o ni bojíte, pokud ale budete zbrklí, poserete to. Budou vědět, že po nich jdeme a přemístí se. Nebo zpanikaří a zabijí všechny, které unesli. Zatím neví, že po nich jdeme a tak by to mělo zůstat. S tím co se stalo v baru si nelamte hlavu, stává se to v upíří společnosti pořád, jen doufám, že jsi toho barmana zabil," během mluvení vyťukám telefonní číslo do mobilu a jakmile skončím vytočím jej. Naznačím těm dvěma aby byli zticha a po chvilce se z telefonu ozve mužský hlas. Tiše s ním začnu hovořit, objednám si od něj krev a domluvíme si sraz v jedné opuštěné budově za zhruba dvě hodiny. Položím mobil a podívám se na ty dva.
    "Je to odtud půl hodinky cesty, prohlídnem si to tam a počkáme na zásilku, potom ho buď budem sledovat zpátky, nebo to z něj vymlátíme," řeknu jim a rozejdu se směrem k opuštěnému skladišti, které bylo více u okraje města.
    Cora
    Cora

    Poèet pøíspìvkù : 180
    Join date : 01. 11. 16

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Cora za Tue Dec 27, 2016 8:33 pm


    Pozriem sa na Erika a prikývnem. „Ja viem. Niekedy konám bez rozmyslenia a rýchlo. Nerozmýšľam a to je asi chyba. A už nebudem. Nechcem aby si ma priviazal.“ Pousmejem sa. „Uvedomujem si nebezpečenstvo a som rozhodnutá vám pomôcť za každú cenu.“ Poviem rozhodne a pozriem sa na oboch. Vedela som že to nebude ľahké ale chcela som nie len im ale aj sama sebe ukázať že aj ja niečo dokážem že nie som slabé dievča ktoré nič nedokáže. Aj keď som zranená tak budem bojovať a nevzdám sa. Nie som padavka. Potom sa pozriem na Nata. „Možno nie som bojovníčka ale nevzdám sa. A budem bojovať do smrti.“ Poviem a trochu sa zamračím. Prečo si myslia že keď som dievča tak nič nedokážem? Povzdychnem si. „Pretože to dievča je moja najlepšia kamarátka. A viem že ona by pre mňa spravila to isté.“ Poviem a potichu zavrčím. Potom som sa ale odmlčala a len som ho počúvala a sledovala som ho. „Dobre.“ Poviem na koniec a prikývnem. Keď vidím že sa Nat vydal k opustenému skladu tak som išla hneď za ním.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Erik za Mon Jan 23, 2017 12:32 pm

    „Já svůj pud sebezáchovy ztratil už v dětství, nemám budoucnost.“ Nejenom že pomoct Ellie je moje povinnost, ale je to to jediné co chci udělat. Pokud nedokážu pomoct ani Elisse, pak v tomhle mém pochybném žití nevidím žádný smysl,“ hlesne k mladíkovi, který vypadal pobaveně nad tím, co řekl Coře. Na jednu stranu měl pravdu, byl zbrklý, ale to protože ani nevěděl jestli je v pořádku, potřeboval to vědět, záleželo mu na ni i když by to v přímé otázce zcela určitě popřel.
    „Jediné co chci, je aby se moje pacientka vrátila v pořádku a udělám cokoli abych toho dosáhl, i kdybych musel zabít jednoho z vás. Nechovám ke spojencům citové vazby,“ vydechne a udělá pár jistých kroků k Nathanielovi. „ A v jednu chvíli jsem ti neváhal uříznout hlavu, ovšem... na druhou stranu, ač se mi to říká těžce ... potřebuji tě,“ dodá k hovoru, aby nedošlo k nějakým nedorozuměním, nezáleželo mu na tom co se jim stane, nebo možná?
    „Nepohybuji se ve společnosti nadpřirozených bytostí, nedávno jsem ani netušil že něco takového existuje, tohle město je zvrácený,“ na chvíli se odmlčí a poto se rozesměje, bylo to vážně k smíchu nebo spíše k pláči? S povzdechem se ale ohlédne na vlčici a poté k ní pomalu dojde.
    „Nevím co máš s El společné, ale jestli jsi příčina toho že utekla...,“ chtěl nco říci, ale nakonec si to rozmyslel. ...“víš co, nech to být, je to její věc, co do toho vůbec strkám nos,“ vydechne a poté naposledy potáhne z cigarety, než ji zahodí na zem a zašlápne.
    „Tuhle část, no... nechám na tobě, máš pravdu, ehm... posral bych to,“ odmlčí se a poté jej bez dalších slov následuje. Nakonec už jenom přikývne, nemělo smysl něco říkat, prostě šel tam, kde bylo domluvené místo srazu, zbytek se uvidí.
    "Zásilka, jak banální slovo," vydechne spíše pro sebe.

    Sponsored content

    Cora + Elissa + (Erik) - Stránka 15 Empty Re: Cora + Elissa + (Erik)

    Příspěvek pro Sponsored content


      Právě je Sun Nov 17, 2019 11:51 pm