HERNÍ FÓRUM ANTAGORY

Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Nově tedy máme na našich stránkách zavedeno HERNÍ FÓRUM, kde se ukládají nejen soukromé ale i skupinové hry.


+2
Elissa
Erik
6 posters

    "Maskovaný"

    Erik
    Erik
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 33

    "Maskovaný" Empty "Maskovaný"

    Příspěvek pro Erik Wed Dec 28, 2016 8:56 pm

    Pořadí: Vypravěč, Elissa, Aaron, Sebastian, Louisa, Miriam, Reily, Kate, Ademar ... může být?

    Byl poklidný večer, ostatně jako vždy. Venku foukal chladný studený vítr, který pročesával koruny zdejších stromů. Byl prudký a neústupný, v lesích lámal suché větve jakoby to pro něj nebyly žádné překážky. Měsíc svou jasnou září ozařoval zdejší město, ale v úplňku nebyl, chybělo tak málo. Ulice Antagory se pomalu prázdnily a lidé se před neústupným počasím zavírali do svých domovů. Nohy doma a v teple, to by vám na dnešní večer doporučil každý. Prudký vítr rozháněl po městě sněhové vločky, které by se nejednomu tvoru protivily, ale ten kdo zimu má rád, by tímto počasím nepohrdl...

    ...Ale nedaleko ve středu města, kde vítr blokovaly mohutné budovy se zdejší večer nezdál až tak klidný. Bylo to jakoby samotné počasí ohlašovalo příchod něčeho nemilého. Něčeho, co se dnešní večer musí stát. Ale obloha byla stále čistá jakoby poukazovala že i v té největší temnotě je kousek světla a naděje...
    Elissa
    Elissa
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Elissa Wed Dec 28, 2016 9:11 pm

    Nathaniel: Přitáhnu si kapuci více do obličeje, dnešní počasí mě opravdu rozčilovalo, sice mi nemohla být zima, ale i tak jsem silný vítr nesnášel. Tiše zavrčím a ještě více přidám do kroku. Za chvíli budu doma. Heh, spíše jsem už nějakou tu dobu okupoval cizí byt, ale co. Doufal jsem, že dnešní večer bude už klidný, natáhnu se doma na gauč, budu si dělat legraci z Miriam, zase se naštve, kopne mě do ksichtu jako vždycky.... No, prostě další klidný večer. Ušklíbnu se a tak trošku nedočkavě se rozběhnu ulicí, kde nebyla ani noha, všichni byli zalezlí doma v teple, jen já musel skoro celý den běhat po venku. Nakonec se mi to ale vyplatilo, jen jsem nemusel narazit na toho pitomce, který prostě musel začít rvačku... Já ho ale varoval. No, skončil v jedné popelnici. Rychle odemknu dveře do bytu, které za sebou doslova zabouchnu.
    "Zlato jsem doma!" křiknu. Jop, definitivně mě zase nakopne.
    Aaron
    Aaron


    Poèet pøíspìvkù : 103
    Join date : 05. 12. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Aaron Wed Dec 28, 2016 9:24 pm

    Už byla poněkud tma. Šel jsem z jedné z procházek v okolí s tím, že třeba najdu něco zajímavého nebo něco zvláštního. Nebo někoho, ale to už si dávám velké naděje. Ale co už. Kdybych někoho potkal tak mě buď nakope nebo po mě vyjede co si to vůbec dovoluji. To víte. U mě je i hřích, že jenom dýchám. Ale co? Je to můj život, moje story. Nelíbí? Tak to sorry. Přicházel jsem pomalu do města. Ticho. Jen silný a poněkud hlučný vítr se ozýval. Na ulici nebylo ani živáčka. Jen já zřejmě. Ne. Pořád se najde někdo kdo je stejný blázen a bude v tomhle počasí venku. Ale i pro blázna jako jsem já nastala zime. Z mikiny jsem přešel na bundu. Trochu mě znérvózňovala ta prázdnota tady. Obvykle tady bývá všude hromada lidí, u kterých se čeká až se vzájemně pomlátí. Ale lidi jsou tak trochu zimohřivý. Chtějí být jenom v teple a na takové úžasné počasí nadávají. Mám rád zimu. V zimě jsem žil asi nejvíce. Ne jako, že v létě jsem umřel a znovu se narodil v zimě. Všichni víme jak to myslím. Ne? No dobře. Některým to možná dojde za pět minut.
    Silný vítr mi proudil kolem uší a díky tomu mě začínala mírně bolet hlava. Nasadil jsem si přes ní kapuci, která byla poměrně větší, než by měla být. Takže v jednoduchosti jsem vypadal jako feťák. No, to kolikrát vypadám i normálně a to jsem naprosto čistý. Nekouřím, nepoju, sexuálně nežiju. Prostě čistá dušička.
    Řítil jsem se jednou ulicí a měl jsem namířeno do centra města. Chtěl jsem se ještě nějakou chvíli projít a užít si tenhle krásný večer. Míjel jsem pár oken, kde jsem mohl vydět šťastné rodiny. Už se předemnou rýsovali větší budovy. Zastavil jsem se na konci jedné z ulic, abych si pořádně tohle centrum mohl prohlédnout.
    Erik
    Erik
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 33

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Erik Wed Dec 28, 2016 9:26 pm

    Sebastian: Brouzdal jsem prázdnou ulicí a prohlížel si zdejší okolí. Prudký vítr se zběsile opíral do mých zad ale to mě nedonutilo zpomalit, spíše naopak. Hojným krokem jsem se vydal ke středu města, kde bych se mohl alespoň na chvíli schovat. Ve vzduchu viselo jakési napětí, které jsem nikam nedokázal zařadit a proto jsem ho přihazoval zdejšímu počasí, které nebylo zrovna nejmilejší. Ne že bych tedy zimu neměl rád, nepohrdl jsem jí a pohled na zasněženou krajinu z noční oblohy byl zcela kouzelný, ale měl jsem pocit že se mi prsty na nohou začínají měnit na rampouchy a to už bylo méně příjemné zjištění. Můj prvotní plán se změnil, kromě večerní procházky jsem začínal uvažovat o nějaké teplé restauraci, která by mi poskytla přístřeší a nohy v teple? Do hotelu na druhé straně města jsem rovna nekvaltoval, nebylo proč... přece jenom na dnešním večeru bylo něco zajímavého. Mimo jiné jsem začínal uvažovat o mých častějších výletech ven...? V hotelu jsem trávil minimum času, především celé dny. Dobře... možná to nebylo až takové minimum, ale já měl noc prostě rád a den se mi nehorázně protivil? Dobrá, moje myšlenkové pochody se ubíraly zajímavým směrem a proto jsem toho raději nechal, stáhl si kapuci více do obličeje a zabořil pohled do země. Kde že jsem vůbec byl? Ani nevím...
    Louisa
    Louisa
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 36
    Join date : 31. 10. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Louisa Wed Dec 28, 2016 9:30 pm

    Podívala jsem se znovu na svoji ruku. Byla na ní krev, spousta lahodné krve. Ušklíbla jsem se spokojeně, možná trochu ještě víc jako velká potvora. Sakra, Lou, klid, vážně! Uchechtla jsem se a skopla tělo toho vlkodlaka dolů ze srázu. Neměl si dělat na mě chutě, kdepak, já jsem jen děsně naštvaná potom.. Já mu dám, že mě chce jenom spapat, místo toho jsem z něj vysála energii a krev. Svoji krvavou ruku jsem otřela do sněhu. Studí! Otřela jsem si ji ještě o stehna, protože mi vážně byla díky tomu zima. Vytáhla jsem si z kapes rukavice, abych skryla případné stopy krve. Zkrvavenou dýku jsem si schovala za opasek, pořádně si upevnila klobouk na hlavě, který mi chránil tvář. Více jsem si přes sebe přetáhla kabát a z lesa se vydala rovnou k městu. Byla zima a většina lidí je doma. V dálce jsem zaslechla vytí. Zamračila jsem se. Další vlkodlak? Achjo...
    Erik
    Erik
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 33

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Erik Wed Dec 28, 2016 9:33 pm

    Miriam: Už mě to doma neskutečně nudilo, zůstala jsem tu zalezlá jenom protože jsem mu slíbila že tu na něj počkám dokud bude svítit světlo a v ulicích budou lidé. Jenže teď už by tam neměli být no ne? Přemýšlela jsem že zajdu do jednoho baru a vytáhnu z někoho pár informací, vždycky se to hodilo a stále jsem se dozvídala spoustu zajímavých věcí. Byla to moje priorita, věděla jsem toho na mladou žábu dost. Sama pro sebe jsem se musela pousmát, dneska to venku vypadalo divoce a já se těšila až si konečně zase protáhnu nohy. Spokojeně jsem na sebe navlékla čisté oblečení, kabát a i boty, ale má spokojenost z tváře opadla, jakmile se ve dveřích objevil Nathaniel.
    „Nejsem zlato a už vůbec ne tvoje,“ zavrčím na něj a probodnu ho nepříčetným pohledem, štval mě, ne... občas mě doslova vytáčel. Bydlet s tímhle chlapem v jednom bytě bylo někdy opravdu až životu nebezpečné...
    „Jdu ven, tak se měj Natie,“ hlesla jsem spokojeně a lehce provokativně do něj strčila. Než stačil protestovat, sáhla jsem po klice a dveře otevřela, okamžitě se do mě opřel prudký vítr a já si tak tak stihla přichytit klobou aby mi neuletěl. Fíha, to počasí je dneska ale síla, ale ani tak mě to nezastavilo v tom někam jít.
    Reily
    Reily


    Poèet pøíspìvkù : 62
    Join date : 17. 11. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Reily Wed Dec 28, 2016 9:45 pm

    Musím uznat, že dneska jako fakt nebylo slunečné počasí, abych vyšla ven v plavkách a už rozhodně nebylo teplo, byla právě docela dost, dost, dost velká zima a silný vítr, až jsem přemýšlela, jestli to někoho třeba neodfoukne. Ale uznejte, byla by to vtipná představa, kdyby začali létat lidé někam nahoru a pomalu se odtud vytráceli, jako ti draci, co se pouští na podzim, jenže lidé už by se nevrátili.
    No, nicméně, já jsem tady teď jaksi šla po tomhle městě. Ani jsem nějak zvlášť netušila, kam jsem měla namířeno, ale neměla bych spíše mít namířeno už směrem domů? Je večer, měsíc na nebi, což je strašně moc divné, já si doopravdy myslela, že bude na zemi, ale to je jedno, není pěkné počasí a já se tu tady takhle poflakuju. To asi nebude úplně chytré. A hlavně už jsem tady moc lidí neviděla, předpokládala jsem, že většina už bude zalezlá doma s čajíkem. No jo, ani jsem se jim nedivila, takže asi jsem už opravdu zamířila domů. Ještě by bylo ideální, kdyby ta cesta byla krátká, ale zrovna tahle to nebyla, byla poněkud delší, takže jsem se porozhlédla, přidala jsem do kroku, abych zvýšila své tempo a abych co nejrychleji už byla doma a taky měla čajík. Jojo, na ten jsem se moc těšila...
    Louisa
    Louisa
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 36
    Join date : 31. 10. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Louisa Wed Dec 28, 2016 9:49 pm

    Kate: Fajn super! Protáhla jsem se a rychle běžela do lesa. Byl dnešním dnem studený, ale mně bylo hodně moc fajn! Prohlédla jsem se v ledu, který pokryl jezero. Vypískla jsem nadšeně a rozesmála se nad vlastní hloupostí. Mohla bych se proměnit a vážně se proběhnout. Pomalu se mi prodloužila čelist, narostly mi moje drápy a zkrátka... přeměnila jsem se do podoby vlkodlaka na dvou nohách. Zavrčela jsem si nadšeně sama pro sebe a rozběhla se na nedaleký kopec. Tam jsem se zastavila a dala čumák k nebi. Natáhla jsem do nosu ten vzduch. Byl tak nádherný a já byla celá šťastná, že jsem tady. Bylo to tu úžasné. Mohla jsem být konečně venku. Pozvedla jsem čumák k nebi víc a začala výt. Konečně jsem mohla výt tak, jak jsem chtěla. Užívala jsem si to a v dálce jsem zaslechla ozvěnu, dlouhou ozvěnu. Přestala jsem s vytím a zachvěla se nadšeně. Bylo to neskutečně dlouho, co jsem si takhle naposledy mohla zavýt. Neskutečně dlouho. Povzdechla jsem si, ale rozešla se pryč z kopce. Sešla jsem ho a podívala se kolem sebe. Kam teď mám jít? Rozhlédla jsem se kolem sebe a natáhla vzduchu do plic. Nikdo mě nesledoval, proto jsem se přeměnila a vydala se zpět k jezeru.
    Cora
    Cora


    Poèet pøíspìvkù : 180
    Join date : 01. 11. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Cora Wed Dec 28, 2016 9:54 pm

    Ademar: Sedel som v bare a dopíjal som tretí pohár vodky. Keď som ho dopil tak som zavolal na čašníka. Po chvíľke príde. „Už by som rád zaplatil.“ Poviem a on prikývne a dá mi učtenku. Pozriem sa koľko budem platiť a potom vytiahnem peňaženku a zaplatil som to. Potom som sa postavil. Už som chcel ísť domov ale keď som sa pozrel cez okno a videl som čo sa vonku deje tak som začal rozmýšľať či mám ísť v tomto počasí domov alebo tu počkať kým sa to upokojí a ísť domov až potom. Lenže už som tu bol niekoľko hodím a túžil som po tom si ľahnúť a odpočívať. A tak som na seba hodil bundu a na hlavu som si dal kapucňu a otvoril som dvere a vyšiel som von. A potom som sa vydal smerom k môjmu domu.
    Erik
    Erik
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 33

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Erik Wed Dec 28, 2016 10:02 pm

    Dnešní večer byl vskutku mrazivý, prudký vítr byl tak ledový že jste mohli pocítit své štiplavé tváře. Rampouchy které se tvořily na krajích střech byly nebezpečné a chodníky nepříjemně namrzlé. Počasí se ale nekrotilo, spíše přidávalo na vážnosti a jenom úplní blázni se dneska vydávali do ulic s úmyslem se zabavit pro tento neklidný večer. Jenže nedaleko odsud, jak už jsem vám mohl napovědět, se ve středu města v pozadí vánočního stromku něco schovávalo.

    Nebylo to tak úplně něco, spíše jako někdo... A ten někdo nebyl sám,
    bylo jich osm...

    Čtyři z nich měli na hlavách černé kápě...
    Tři vysocí mladíci svírali ve svých rukou dlouhé ostré meče...
    A jeden muž s vlčí maskou který byl tak dva metry vysoký.

    Proč tu jsou, odkud se vzali a co chtějí? Přišli městu uškodit nebo ho zachránit od zdejšího zla? Kdo ví... Ale i tak se rozestoupili do kruhu v jehož středu stál sám vlčí muž.

    Prudký vítr na chvíli ustal...

    Čtyři postavy zahalené v pláštích se daly do zaříkávání mocného kouzla, které dalo všem tvorům silně najevo, že se v jeho slovech odehrává něco mocného. Něco co dokázalo nahnat husí kůži všem tvorům, kteří se právě procházeli v ulicích. A už teď každý mohl vědět, že střed města byl bodem dnešního neklidu.
    Elissa
    Elissa
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Elissa Wed Dec 28, 2016 10:08 pm

    Nathaniel: Hned za dveřmi jsem uviděl Miriam, měla na sobě kabát a klobouk - věci ve kterých většinou chodila ven, respektive do baru. Ušklíbnu se, když na mě zavrčí, ale žádná rána naštěstí nepřijde. To bych ji musel nějak urazit. Oznámí mi, že jde ven a strčí do mě a otevře dveře. Ihned zase ucítím ten protivný vítr a zamračím se. No, pokud si myslí, že ji někam nechám jít samotnou.... Natáhnu se pro svůj černý kabát, hodím ho na sebe a sotva zachytím dveře, než se úplně zavřou.
    "Snad sis nemyslela, že zůstanu tady a budu se nudit," řeknu jí s úsměvem a vydám se za ní. Pořád mi vadilo, jak ji každý očumoval, i když jsem si říkal, že oni ji přece vidí jinak. Že neočumují moji Lei... Sakra, nezačínej s tím zase Nathanieli!
    "Tak co máš dneska v plánu? Zase jdeš lámat srdce?" zeptám se jí provokativním tónem, potřeboval jsem přijít na jiné myšlenky a provokovat ji mě bavilo. Chtěl jsem ještě něco poznamenat, když mi najednou přeběhl mráz po zádech. Což bylo divné, mě zima být nemohla. Zastavím se a zadívám se směrem do středu města. Něco jsem cítil, něco, co ve mě vyvolávalo neklid a nedokázal jsem to nikam zařadit...
    "Co je to?" zeptám se pro jednou vážným tónem a zadívám se na Miriam. Dobře, uznávám, o nadpřirozenu toho ví víc než já. Zamyšleně se na ni zadívám, než se mi na tváři objeví trošku dětinský úsměv.
    "Jdeme to prozkoumat?" zeptám se jí nadšeně.
    Aaron
    Aaron


    Poèet pøíspìvkù : 103
    Join date : 05. 12. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Aaron Wed Dec 28, 2016 10:17 pm

    Asi už půjdu domů. Do tepla, k papíru a tužce a nějaké té klidné hudbě. Hezky si k tomu udělat čajíček a něco dobrého k snědku. Takový dobrý losos. Bože, už teď mám na něj chuť. Krásně propečený, se šťouchaným bramborem. Ne. Měl bych přestat tady snít jinak začnu slintat a vypadal bych jako bych měl vzteklinu. No, to vypadám v mé druhé podobě. Tolik slin ze mě, že by naplnily velkou nádrž pro velrybu. Dneska mám fakt nějaký přemýšlecí den. To napřed bylo co si udělám zítra k večeři, pak co budu dělat večer a teď si představuji to jak naplním nádrž pro velrybu.
    Z mých myšlenek mě najednou vyvedlo ještě větší ticho a klid. Vítr přestal foukat. Co to sakra je? Tohle není jen tak normální. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Jediné co jsem viděl byla špička stromku. Buď jsem totálně blbej a něco jsem si někde fetnul nebo je tohle realita, protože tamhle je nějaká skupinka divných týpků. Stál jsem tam jako přikovaný a sledoval je. Buď to má být nějaký fakt krutopřísný vystoupení pro děti, nebo to je někdo jako jsem já a umí takhle božsky čarovat. Koukal jsem jejich směrem jako totální trotl.
    Erik
    Erik
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 33

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Erik Wed Dec 28, 2016 10:24 pm

    Sebastian: Město, město, město, město... plahočil jsem se vskutku městem a... Sebastiane nepovídej, jsi to ale chytrý kus muže. Kdo by řekl že kusy budov postavené na sobě budou značit zrovna město? Ach, vlastně jsi by zvyklý na něco úplně jiného že ano. Ovšem, mluvil jsem sám k sobě, nebo jsem si spíše v duchu promlouval do duše? Ne nebyl jsem takový idiot, jakým jsem se teď mohl zdát, ale jsem rád že tohle všechno zůstalo jenom v mojí hlavě a že se to nikdo nikdy nedozví. Prudký vítr se do mě znovu opřel a ve chvilce mé nepozornosti mi podemlel nohy a já se na kluzkém chodníku málem rozplácl. Ale nebyl jsem z toho zrovna nadšený, protože jsem sebou vzal i někoho jiného. Byla to dívka, dlouhé hnědé vlasy... (Reily) Ruce mi automaticky vystřelily dopředu a tak jsem stihl mladou dívku zachytit za ruku aby neupadla. Díky bohu za mé... reflexy.
    „Já... omlouvám se, neviděl jsem Vás,“ vydechnu a potom se lehce pousměji. Ano, tohle už se mi jednou stalo, ale tehdy jsem tu mladou dívku... nezachytil. Chtěl jsem se znovu omluvit, ale v tom se do mě opřel opravdu nepříjemný pocit, díky kterému mi přeběhl mráz po zádech. Byl tak slizký a nepříjemný, skoro jako kdyby se mě snažil zahnat do kouta... A jeho střed byl dost silně cítit, ta energie vycházela nedaleko odsud a byla silná. Tak silná že mě donutila se ohlédnout jestli za námi někdo nestojí... A když jsem se ohlédl, nikdo tam nebyl. Že by se mi to zdálo?
    Louisa
    Louisa
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 36
    Join date : 31. 10. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Louisa Wed Dec 28, 2016 10:30 pm

    Jo, tělo odkopnutého vlkodlaka se skutálelo někam tam dolů. Musela jsem se tomu zašklebit, ale zvesela kráčela do města. Jsem někdy skoro jako postrach. Vážně. V posledních dnech jsem si trochu zařádila na kraji města, kdy nějací upíři, co byli dost mladí, se rozhodli, že se vydovádějí na místních holkách.. Ach, mladí idioti. Sakra Lou, nebuď tak sprostá. Ale já nejsem! Ne? A co to teď meleš? Nic.. Vážně? No opravdu! Já ti nevěřím! Tak nevěř. Zašklebila jsem se vlastním myšlenkám, ale v tu chvíli jsem napálila do sloupu. ,,Do háje! Kterej blbec sem ten sloup postavil!" začala jsem hned nadávat na celou ulici a poskakovat, mnout si čelo. Fakt skvělý! Lou, musíš si pořídit brejle, jinak to nevidím! No jo ty chytrolíne, jeden, ošklivej! Nakopla jsem ten sloup naštvaně, zasyčela a šla dál do města, kdy jsem si mnula čelo, ale najednou... sakra.... co to mělo být? Jako by mi někdo dýchal na krk.. Zneviditelnila jsem se a otočila se kolem sebe. Co to mělo znamenat? Dýchalo se mi špatně, měla jsem husí kůži po celém těle a začínala syčet naštvaně. Někdo probudil naštvanou Louisu uvnitř mě a kdo to byl, ten dostane na kokos! Sakra.. je to někde blízko! Zadívala jsem se k jedné vysoké budově, ale pak hned ke stromku. Zviditelnila jsem se a za sebou zaslechla kroky, kdy jsem zavrčela a rozběhla se někam do ulic. Co se to dneska jenom krucinál děje?
    Erik
    Erik
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 33

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Erik Wed Dec 28, 2016 10:36 pm

    Miriam: Zaklapnutí za dveřmi jsem ale neslyšela. Nathaniel mě odmítal nechat jít samotnou, s čímž jsem mohla počítat, bylo to tak skoro pořád. Vlastně jsem se divila že mě nechal doma samotnou, ale asi měl něco na práci a já si od něj alespoň na chvíli odpočinula. I když jak tak koukám... ne na dlouho.
    „Spíše jsem doufala že se ti v tomhle počasí nebude nikam chtít,“ pousmála jsem se škodolibě a otočila se na Nathaniela. Zase mě provokoval, jistě lidská srdce jsem ráda lámala, ale chtěla jsme zlomit i to jeho, což se mi možná povedlo tím, že jsem mu připomněla jeho snoubenku. Ne, on už zlomený byl, možná to mě tolik štvalo. Kohokoli jiného jsem měla pod palcem ale jeho ne, jeho jsem prostě ovládnout nemohla, za to tu stvůru v něm ano, jak ironické... Pomalu jsem se rozešla městem po jeho boku, ale v tom... v tom jsem ucítila dost nepříjemnou energii, která mi doslova lezla pod kůži.
    „Co to...“, vydechnu a stočím pohled k Nathanielovi. Nevěděl to a očividně se tázal po odpovědi u mě. Jeho překvapený výraz ale v mžiku vystřídal dětinský úšklebek se kterým chtěl situaci prozkoumat. Chtěla jsem něco namítnou, říci ne, okamžitě mu to vymluvit protože se mi to nelíbilo, ale něco říkalo že se mnou souhlasit nebude a že mě stejně neposlechne. Proto jenom mlčky přikývnu a rozejdu se ulicí dál. Přidala jsem na kroku, dost silně jsem cítila odkud energie vychází a opravdu se mi to nelíbilo.
    „Dobře půjdu, ale jakmile se mi to nebude líbit, otočím a poběžím domů, jasný?!“ zavrčím na něj a tak nějak se držím poblíž jeho boku, kdyby na nás něco vyskočilo nebo tak... jako v těch seriálech o přepadeních... prostě chápete ne?

    Reily
    Reily


    Poèet pøíspìvkù : 62
    Join date : 17. 11. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Reily Wed Dec 28, 2016 10:55 pm

    Šla jsem svým nasazeným tempem dál, už jsem se vlastně domů dost těšila, zdálo se mi, že se totiž počasí ještě o kousek zhoršilo. Má představa byla asi následující... zalezu do tepla, s tím již zmíněným čajíkem, budu hezky hajat a myslím, že by to i šlo, jenže to bych najednou nemohla začít padat na zem! Už jsem to úplně viděla, jak se tady rozplácnu jako nějaký... no, nevím sice jako co nebo kdo, ale nestalo se to. Ten, jenž pád zavinil mě stihl chytit, což mě též překvapilo, že měl až tak dobré reflexy. Ale byla jsem za to tedy ráda. I když vlastně ani nevím, co když jsem to nějak zavinila já? No, na druhou stranu asi jako jak? Fajn, asi za to může on, ale možná tam mám i nějakou vinu já. Ale zajímavé bylo, že se mi stalo něco takového již po druhé.
    Otočila jsem se tedy na něho, přičemž se mi dotyčný hned omluvil. "Eh, to je v pořádku. Já spíše děkuji za chycení." Odpověděla jsem trochu s nejistotou, prohlížejíc si ho. Jenže v tu ránu najednou vítr ustal, což byla další divná věc, kolik se ještě stane divných věcí? No, to teď neřešme. Řešme to, že jsem ucítila to, jakoby se něco dělo. To se mi ještě nestalo, to musí být nějaká iluze, ale byl to tak nepříjemný a odporný pocit, že jsem se lehce otřásla, břicho se mi sevřelo strachem, jako snad ještě nikdy a byla jsem nucena se porozhlédnout okolo nás. Posléze jsem opět hodila po tom muži, co stál naproti mně, nejistý pohled. "Nom... cítil jste to taky?" Zamumlala jsem tiše, ale tak aby mě slyšel. Jo, teď jsem měla fakt dost strach. A hlavně jsem doufala, že nejsem divná a že se to nedělo jenom mně. Ne, že bych to přála ostatním, ale tak asi chápete. Ale fakt mě zajímalo, co to jako bylo, chtělo by to zjistit.
    Louisa
    Louisa
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 36
    Join date : 31. 10. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Louisa Wed Dec 28, 2016 10:59 pm

    Kate: Začala jsem si pískat, když jsem scházela ten další kopec dolů. Tím sněhem se brodit. Nejraději bych do něj skočila a vyválela se v něm jako malé štěně! Jůůů! Já miluju sníh! Jako největší pošuk jsem ho hned kolem sebe začala rozhazovat. Hey Kate, je ti sakra nějakých šest set plus pár let a chováš se tu jako malá! No a co? Tobě to vadí?! Zašklebila jsem se tomu hlásku a s rukama od sněhu - ano, jsem bez rukavic- jsem běžela dál po zasněžené krajině. Vskočila jsem na led na jezeře a sklouzla se. ,,Áá!" rozesmála jsem se, kdy jsem si nechala narůst drápy a lehce začala bruslit. Bavilo mě to, neskutečně moc! Asi jsem neměla dnes ráno jíst tolik té čokolády. Ups ups. Kráčela jsem dál, kdy jsem někde v dálce zaslechla nadávání nějaké osoby. Ten hlas... ten hlas mi někoho připomínal! Zabručela jsem si sama pro sebe a vlk ve mně začal vrčet. Ale mlč ty hubo jedna nevymáchaná. Taky bys hned na všechny vrčela! Jo, protože my vlci přeci vrčíme na všechny, no ne? Pískala jsem si, ale pak ztichla, když mě udeřilo něco, co nebylo hezké. Úplně se mi rozběhl mráz po těle. Zavrčela jsem si sama pro sebe a mé duhovky rázem zežloutly. Zamručela jsem a oklepala se. Co to je.. co to sakra je. Podívala jsem se kolem sebe a vyskočila na střechu jednoho domu, kdy jsem si lehce převzala vlkodlačí dlouhé nohy a začala přeskakovat střechy. Co mě to tak táhne.. Zastavila jsem se až na jednom domě. Přikrčila se a mé chytré žluté oči zářily. Zavrčela jsem sama pro sebe tiše a přikrčila se. Přeměnila jsem se do lidské normální podoby a prohlédla si postavy v kápích. To se mi nelíbilo. Proč se mi to nelíbí... co se to jenom sakra děje?
    Cora
    Cora


    Poèet pøíspìvkù : 180
    Join date : 01. 11. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Cora Wed Dec 28, 2016 11:02 pm

    Ademar: Po ceste domov som cítil aká bola zima. Už som sa vážne tešil kedy budem doma v teple. Nemal som rád zimu. Preto som zrýchlil krok aby som bol doma čím skôr. V tom sa ale všetko upokojilo. Zastavil som sa a poobzeral som sa okolo seba. Vietor nefúkal. Celkom ma to prekvapilo že len tak z ničoho nič prestane fúkať. V tom som ale ucítila divný pocit ako keby sa niečo dialo ale nevedel som čo. A ten pocit ma ťahal do centra mesta. Chvíľu som váhal či tam mám ísť alebo nie ale ten pocit bol dosť silný a tak som ho teda poslúchol a išiel som do centra mesta. Keď som prišiel do centra uvidel som vianočný stromček a okolo neho nejaké postavy. Zastavil som sa a sledoval som čo robia.
    Erik
    Erik
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 33

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Erik Wed Dec 28, 2016 11:12 pm

    Neklid sílil a magie tvořená čtyřmi kouzelníky byla čím dál mocnější, skoro jako kdyby měla každou chvíli explodovat a roztrousit se do okolí. Na rozdíl od neklidu které se šířilo do duše ostatních, vítr zcela ustal a krajinu pohltilo až děsivé ticho.
    Žádný vítr... Sněhové vločky padající z nebe najednou ustaly a ulice pohltilo naprosté ticho.

    Co se to vlastně dělo?
    Tuhle otázku si kladl každý, kdo byl dnešním svědkem neobvyklého, večerního počasí.

    Magie mocných čarodějů zaháněla přirodní živly do ústraní...
    A když dozněla poslední slova z jejich úst, vznesla se k obloze malá, nenápadná, bílá kulička, která svou energií přitáhla pozornost všech, přítomných.

    A stačil opravdu jeden krátký pohled, kdy se energie uvolnila a vytvořila kolem části města jakousi silnou bariéru připomínající silové pole. A každý kdo byl uvnitř, byl v omezeném prostoru uvězněn.

    Silná magie přivábila mnoho zdejších bytostí, ale kdo by řekl že to bude jenom k upoutání pozornosti?
    A pokud jenom tohle mělo zamezit útěku, co bude následovat?
    A poté se ozval hrubý mužský hlas, hlas muže s černou vlčí maskou.

    „Víme o vás, víme že jste tu... Naší spravedlnosti neutečete!
    Vinící budou potrestáni, nevinní budou propuštěni a hříšníci budou utopeni v krvi,“ ... a jeho slova doléhala mnohem dál, než by si kdokoli z nás... dokázal představit.

    Elissa
    Elissa
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Elissa Wed Dec 28, 2016 11:19 pm

    Očividně také nevěděla, co to je. No, o důvod víc, proč se tam jít podívat. Bylo to něco silného a já tak trochu doufal, že narazím na silného soupeře. Měl jsem rád výzvy a bylo by fajn zase pro jednou bojovat naplno. A kdo ví, možná tam bude nějaká silná bytost, která bude silnější než já a zabije mě ve férovém souboji. Konečně bych měl klid a mohl bez výčitek zemřít. Jeden by si řekl, že to můžu ukončit kdykoliv, ale... Stvůra by mě nenechala a já nechtěl. Nechtěl jsem se nechat zabít, chtěl jsem zemřít v čestném souboji a ne kvůli vlastní blbosti, ale jen kvůli tomu, že můj protivník byl lepší. A třeba se mi to teď splní? Kdo ví. Tak trochu jsem čekal, že Miriam bude protestovat, byla opatrná a zbytečně neriskovala.
    "Fajn, jen to omrknem," zamručím. Měli jsme dohodu, mám ji chránit a taky to udělám. A pravděpodobně ji i poslechnu, jestli nás ale něco přepadne.... No, bojovat budu muset, no ne? Oba přidáme do kroku a neujde mi, že se drží blíž u mě.
    "Awww, moje malá Miriam má strach? Neboj, ochráním tě. Nepotřebuješ obejmout?" zeptám se jí s úšklebkem a trochu zpozorním, kdyby se mě náhodou rozhodla praštit. Ihned však moji pozornost upoutá něco na obloze. Stoupalo to do vzduchu a vypadalo to... jako malá bílá kulička? Odkdy sněží směrem nahoru? A kdy přestalo foukat? A vždyť už vlastně nesněží? Najednou se ta "kulička" rozprostřela a vypadalo to, jako by kolem nás něco vytvořila. Nelíbilo se mi to. Vypadalo to jako klec, jedna z věcí, které jsem neměl rád. Tiše zavrčím a instinktivně chytím Miriam za ruku. Slíbil jsem, že ji ochráním a to taky udělám. Kolem nás se rozezní hluboký, mužský hlas a nedokázal jsem rozeznat, odkud přichází, doslova nás obklopoval. A ta slova mě vůbec neuklidnila.
    "Hádám, že ten tvůj plán s útěkem, jakmile se ti to přestane líbit už neklapne... Takže co teď? Protože tahle situace se mi vůbec nelíbí," řeknu Miriam a podívám se na ni. Neměl jsem tušení, co to mohlo být, nevěděl jsem, co znamená ta energie a tak trochu jsem doufal, že to není bariéra. Pro začátek by se ale možná hodily informace, nemám totiž ponětí, proti komu stojíme.
    Aaron
    Aaron


    Poèet pøíspìvkù : 103
    Join date : 05. 12. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Aaron Wed Dec 28, 2016 11:34 pm

    Hleděl jsem na to co se tam děje. V okolí jsem cítil různé bytosti jako upíra, dalšího asi vlkodlaka? Asi jo, ale cítil jsem i taková stvoření, která nemohu nějak identifikovat. Nikdy jsem je necítil, nikdy nepoznal. Rozhlédl jsem se pro jistotu kolem sebe zda někde někoho neuvidím. Jen jsem zahlédl někoho na střeše a pak někoho také v centru u stromku. Bylo to tak zvláštní. Hlavně ti u stromku. Proč to sakra dělají? Proč z nich srší taková zlá energie? No, možná ne tak zlá jako srší v některých z tohoto města. Začínal jsem být nervózní a měl jsem nutkání něco udělat. Cítil jsem toho drobečka ve mě, že by se chtěl taky podívat, ale nemůže. Jen co jsem mohl udělat bylo změnit mé duhovky ve svítivě žlutou. To možná mohou zahlédnout někteří kdo se přišli nebo tady už jsou. Ale i tak co to sakra je?
    Najednou to všechno začala završovat nějaký bílá koule co letěla do vzduchu. Fajn a co je teď tohle? Třeba to je jen nějaký míč. Ono se tady něco děje a ty myslíš jen na hry? Ne. Jsi magor. Možná jo, ale ty jsi ještě větší. Drž pysk. Ne ty drž pysk. Vážně jsem na tom teď tak blbě, že mluvím sám se sebou? No to je jedno. Ale i tak. Co jsou ti lidi zač a proč sem přišli?
    Odpověď se mi dostala hned. Najednou něco jako kopule se objevilo nad městem. „Co to sakra je?“ Zeptal jsem se mírně nahlas. Takže pokus o to se skrýt v lese je teď marný. Ale, třeba to je jen na povrchu. A kanálem se nějak dostat ven. To není špatný nápad. Co když to tak je? Ale myslím, že tak blbí asi nejsou. Zamrazilo mě po těch slovech. Budeme potrestáni? Zemřeme? Cože? Vždyť nemůžeme za to co jsme. Tohle musí být jen opravdu blbej vtip. Opravdu jen hodně blbej. Snad.
    Erik
    Erik
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 33

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Erik Wed Dec 28, 2016 11:42 pm

    Sebastian: Řekla že je to v pořádku a poděkovala za chycení. Lehce jsem se pousmál a tak trochu pokroutil hlavou.
    „Rozhodně to není věc za kterou by jsi musela děkovat, byla to moje blbost, poslední dny jsem dost neopatrný, takže se ještě jednou omlouvám,“ vydechnu a potom se oklepu od sněhových vloček které padaly... cože? Už nepadaly z nebe? A dokonce i vítr přestal foukat, tohle rozhodně nebylo normální. Ale v tomhle světě existovalo tolik věcí, které jeho normálnost vyvracelo... Ale tohle byl tak trochu jiný případ. Ten odporný pocit sílil a mě na chvíli polilo horko, cítil jsem se nervózní? Po dlouhé době opravdu a nefalšovaně nervózní. Dívala se na mě nejistým pohledem a zeptala se mi zda jsem to cítil taky. Chvíli jsme mlčel a nic neříkal, ale nakonec jsem jenom přikývl.
    „Bohužel a nebylo mi to vůbec příjemné,“ hned poté co ji ale odpovím, mě cosi donutí vzhlédnout k obloze. Sněhové vločky vymizely a k obloze se vznesla jakási kulička energie ze středu města, která byla jenom stěží vidět. A její výboj byl dost jasný na to, abych ho viděl. Co se to sakra dělo? Byla to bílá magie? Magie andělů, kterou jsem kdysi ovládal, než jsem byl svržen z nebes dolů? Nebo se pletu? Ale proč by... co by mohli chtít tady? A když zaslechnu mužský hlas, opět znervózním... Doufal jsem že tohle nemyslí vážně. Teď jsem ale utéct nemohl, musel jsem vědět co se děje, musel jsem tam jít a vidět to na vlastní oči abych se mohl rozhodnout co podniknu dál. Co to bylo, kdo to byl, proč mluvil o nějakém soudu spravedlnosti?
    „Půjdu tam, stejně neuteču a chci vědět co se v tomhle zatraceným městě děje,“ vydechnu na dívku zcela upřímně a nakonec se pomalu otočím k odchodu, ale nakonec se zarazím. Opravdu jí tu mám nechat?
    Louisa
    Louisa
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 36
    Join date : 31. 10. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Louisa Wed Dec 28, 2016 11:59 pm

    Co to má znamenat? Co to sakra má jenom tohle znamenat?! Zavrčela jsem si sama pro sebe a viděla kolem sebe spoustu bytostí. Zasyčela jsem si pro sebe, zezlátly mi duhovky a v tu chvíli jsem raději běžela dál. Najednou jsem byla na kraji centra a viděla u stromu nějaké lidi. Co tu dělají? Pozvedla jsem obočí a najednou se podívala ke kuličce, která.. Levitovala? Co se to zatraceně děje! Zneviditelnila jsem se a šla dál, kdy jsem zaslechla ta slova toho v masce. Zamračila jsem se a zhluboka se nadechla. Objevila jsem se, ale zůstala ve stínu, kdy jsem zaslechla slova mladíka. Cítila jsem z něj vklodlaka /Aaron/. ,,Jo... to bych taky ráda věděla," zasyčela jsem mu v odpověď, ale stáhla si klobouk více do tváře. Co se to sakra tady jenom děje?!


    Erik
    Erik
    Admin


    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 33

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Erik Thu Dec 29, 2016 2:41 pm

    Miriam: Přemýšlel, už zase. Nelíbil se mi ten jeho nadšený výraz, rozhodně jsem tam jít nechtěla. Nelíbilo se mi jaký divný pocit to ve mě vyvolávalo, dlouho jsem nepocítila že bych se něčeho bála, spíše jsem byla moc ostražitá a dávala si pozor, tak víceméně v napětí, ale tohle byla čistá energie, která se mi nelíbila, vskutku nelíbila. Chtěl to jenom omrknout, dobře jak se budeme jenom dívat a dělat že se nás to netýká, proč ne. Oba přidáme do kroku a já se ještě trochu více přisunu k Natahnielovi, který... si ze mě zase utahoval.
    „Sklapni, držím se u tebe jenom instinktivně,“ zasyčím na jeho úšklebek ale v tom se otočí k obloze, na které jeho pohled zůstane viset, udělám to samé. Vítr najednou ustal a sníh z oblohy přestal padat. Takhle se počasí většinou nechová. Nedokázala jsem přesně určit co to bylo, ale určitě ne nic dobrého. Za spoustu let co tu jsem, tohle vidím poprvé. Nathaniel však náhle zavrčí a prudce mě uchopí za ruku. Lehce sebou trhnu, protože jsem se lekla toho mužského hlasu a Nathaniela, který... vypadal lehce zmateně a jeho smysly teď pracovaly naplno. Můj plán s útěkem byl v tahu.
    „No vidíš ty génie, proto jsem tu jít nechtěla,“ povzdechnu si a zabodnu pohled do jeho očí.
    „Každopádně pokud neutečeme, co tak najít zdroj potíží a odstranit ho?“ nemůžu uvěřit že jsem právě něco takového navrhla! Miriam jsi pitomá?! Jestli je to bílá magie rozdrtí tě ani nemrkneš! Jsi přece démon, temná bytost! Haló! Ale moje nohy mě neposlouchaly, pevně chytím Nathaniela za ruku a pomocí drátů nás dostanu na střechu budov.
    Reily
    Reily


    Poèet pøíspìvkù : 62
    Join date : 17. 11. 16

    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Reily Thu Dec 29, 2016 7:43 pm

    Mlčky jsem mu koukala do jeho tváře a jen čekala, co mi poví dál. „Dobrá tedy. A je to všechno v pořádku.“ Mírně letmě mi ucukly koutky, když jsem domluvila. Jenže následně přišlo na ten velmi nechutný divný pocit, všechno se změnilo. Atmosféra tohohle města, počasí... i když, to počasí by nebyl takový problém, jenže ono to prostě přestalo zničehonic i s tím počasím, takže mi neříkejte, že to je jenom blbá náhoda. Ne, tohle opravdu nebyla blbá náhoda, tady, v tomhle městě se prostě něco děje.
    Po nějaké té chvilce ticha mi ten muž odpověděl i na můj dotaz. Prý to cítil taktéž a nebylo mu to příjemné. Pokývala jsem hlavou. „To ano, nápodobně.“ Ač nerada, tak jsem bohužel souhlasila  a stejně jako jeho mě nějaká bílá kulička, která letěla nahrou k nebi, donutila zvednout pohled. Připadalo mi to, jako kdyby ta kulička udělala nějaký pomyslný obal tohohle města a ten, kdo to vytvořil nechtěl, abychom měli přístup k útěku. *Co to sakra je? To jsou nějaké čáry kouzelníka Pokustona? My jsme obyčejní lidé, jak si s tímhle máme asi sakra poradit?* pomyslela jsem si... hm, asi beznadějně a zoufale. Vždyť to byla pravda, tohle jen tak běžný člověk neuděla a nadpřirozeno přece neexistuje. A jestli se mýlím, tak to potěš pánbůh. Děsivé ale bylo to, když se celým městem rozezněl nějaký mužský hlas. Strach, který se ve mně jen a jen zvyšoval byl neudržitelný a měla jsem pocit, že kvůli tomu, jak se navršoval, vybuchnu. Už ho bylo tolik, že fakt nevím, jestli nevybuchnu. Ale tak nemysleme na to, jestli vybuchnu kvůli strachu, ale spíše přemýšlejme o tom, co se tady sakra děje, kdo to mluvil a co budu, respektive budeme dělat.
    Z mého kratšího přemýšlení mě vytrhl až on. Ne, ten divný muž, co tu mluvil po celém městě, jehož hlas mě dost dobře svíral ve velikých obavách, ale ten milý, nebo alespoň tak vypadal, zkrátka ten, co do mě narazil. Po domluvení se pomalu otáčel k odchodu. Rychle jsem začala přemýšlet, jestli by nebylo lepší, jít s ním. Buď zůstanu vyklepaná, tady na ulici a sama nebo půjdu s ním a dost možná budu jenom na obtíž. Upřímně, raději bych šla s ním a alespoň bych se pokusila pomoct. A taky by mě zajímalo, jestli je tu ještě někdo jiný nebo jsme tu jen my dva a ostatní jsou ve svých teplých domovech. No, radši bych měla něco říct, než odejde. „Nemůžu jít prosím s vámi? Ráda vám v tom nějak pomohu. Taktéž mě zajímá, co se děje a kdo to má všechno na svědomí.“ Řekla jsem, udělala krok k němu, připravená hned vyjít, zda-li mi to povolí.

    Sponsored content


    "Maskovaný" Empty Re: "Maskovaný"

    Příspěvek pro Sponsored content


      Právě je Thu Mar 28, 2024 9:08 am