Nově tedy máme na našich stránkách zavedeno HERNÍ FÓRUM, kde se ukládají nejen soukromé ale i skupinové hry.


    Nathaniel + Miriam

    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Wed Dec 14, 2016 11:57 pm

    Následovala mě a neodpustila si svoji poznámku, tiše zavrčím a probodnu ji pohledem.
    "Zachránila jsi spíš jen sebe. Nevím jak, ani proč, ale kupodivu jsem tě nezabil," řeknu jí a stále ji zkoumám pohledem. Když řekne, že ovládla tu stvůru, nevěřícně se na ni podívám. Ta stvůra nejde ovládnout. A přece přede mnou stála, věděl jsem, jak mě přitahovala její krev a přesto byla v pořádku. Dokonce tu stvůru i políbila a ono jí to nezabilo. Stále jsem tomu nevěřil, přestože jsem měl důkaz přímo před obličejem. Stála těsně u mě, přejela mi prsty po krvavém tričku , vypadala zamyšleně, ale taky spokojeně. Jestli opravdu může ovládat tu stvůru, tak má důvod ke spokojenosti, byla to silná zbraň. Ještě že neovládá mě. Prohlídla si své oblečení, byla špinavá a od krve. Stejně jako já. Až teď si vzpomenu na své dvě rány a zamračím se. Pořád trochu bolely a nebyly zcela zahojené, ještě to potrvá, ale nijak mě neomezovaly. Upíral jsem na ni svůj pohled a přemýšlel, co bych měl udělat. Může ovládnout tu stvůru. Tu bestii, která mi zničila život. Bude pro mě lepší, když s ní zůstanu. Pak nebudu mít problémy se sebeovládáním, ale... Nic není zadarmo. Natáhnu k ní ruku a jemně ji za bradu nadzvednu hlavu. Díval jsem se jí teď do očí a v těch mých se zračila úleva. Usměji se, ne můj falešný, výsměšný, protivný úšklebek, ani ten falešný úsměv, kterým jsem obdarovával ostatní, když jsem musel být ve společnosti při nějaké práci. Ne, opravdový úsměv. Tak nějak se mi ulevilo, už jsem ani nevěděl, jaké to je nemuset pořád potlačovat jednu svoji stránku. Necítil jsem žízeň ani krvežíznivost, nic.
    "Ani nevíš jak je osvobozující po sedmi stech letech necítit žádnou krvežíznivost, nemuset se rvát sám se sebou," vydechnu a z mého hlasu šla poznat úleva. Opřu si čelo o to její a spokojeně zavřu oči.
    "Děkuji," zašeptám a nakonec se od ní dotáhnu. Jak se to sakra chováš? Tohle nejsi ty! Je zajímavé, kolik změn vyvolala a to jsme se spolu setkali jen dvakrát. Přesto jsem měl pocit, že ji znám, nejspíš kvůli tomu dlouhému sledování.
    "Mám pro tebe nabídku. Budu tě chránit před démony a ty budeš držet na uzdě Stvůru. Výhra pro nás oba. ty dostaneš zbraň a já.... Klid," vydechnu a zabodnu do ní své oči. Nehodlal jsem ji nechat jít, ale bude lepší, když s tím bude souhlasit i ona. Zpříjemní to život nám oběma.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Thu Dec 15, 2016 4:09 pm

    Probodl mě pohledem a já se musela usmát. Zachránila jsem spíše jenom sama sebe. S úsměvem si jej prohlédnu a na chvíli se odmlčím. Možná? Jistě, zachránila jsem sama sebe, ale také jsem ho tu mohla nechat a utéct, říci stvůře aby zaútočila na tohle město a jednoduše si odejít, zmizet. Otázkou je, udělala by to však? Stále jsem si nebyla jistá jak se k tomu mám postavit, jak to celé mám vlastně brát? Byla tu možnost toho, že by mě chtěl ošálit a jenom to hrál? Nebo ji nějak podvědomě potlačil aby mě poslouchala, donutil... cokoli? Nathaniel se lehce zamračil a natáhl ke mě ruku. A já stála, stála jsem před ním a nic neříkala. Jenom si prohlížela své zkrvavené šaty, než mě chytil za bradu a donutil mě se podívat do jeho očí. Sledovala jsem je s veškerým zájmem. Studovala jsem jeho pohled, přemýšlel. Ale v jeho přísném pohledu se cosi změnilo. Že by výčitky? Lítost? Ne, ani jedno z toho... V jeho očích se zračila jistá úleva. Skoro jako když zápasník vyhraje svůj vytoužený zápas. A jeho úsměv, který se mu během sekundy objevil na tváři... byl tak opravdový. Promluvil a já jej poslouchala, bylo to prý pro něj osvobozující. Dokonce mi poděkoval a potom se odtáhl. A jako další mi nabídl sám sebe? Zbraň? Klid? Na tomhle se mi něco nezdálo. Hleděl na mě svýma přísnýma očima a já propalovala ty jeho, než jsem ho od sebe prudce odstrčila a vyšla z postranní uličky.
    „Nepokoušej se mě oblafnout, umím dokonale manipulovat s lidmi, číst v jejich touhách, nezdá se mi to,“ zavrčím na něj a otočím se, abych si ho mohla znovu celého prohlédnout. Bylo to lákavé, mít zbraň tohoto typu, jeho typu... ale přesto se mi na tom něco nelíbilo.
    „Nabízet tak silnou zbraň za klid? Není to trochu, jak to říci... podezřelé?“ zavrčím na něj. Věděla jsem o něm zase další věc, měl přes 700 let, to bylo o 600 let více zkušeností než jsem měla já, tak proč bych mu měl věřit? Proč by dával v sázku sám sebe? A jistě to bylo riziko i pro mě. Co když je to jenom jeho hra, do které mě chce polapit? Neskočím mu na to.
    "Snad sis nemyslel že jsem tak blbá, že na všechno kývnu, ano je to lákavé, to přiznávám," vydechnu a odejdu zase více do ulice a zastavím se až u jedné z pouličních lamp, která stále svítila.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Thu Dec 15, 2016 4:23 pm

    Chvíli se na mě dívala s nečitelným výrazem, než mě od sebe prudce odstrčila. Ustoupím dozadu a zvědavě se na ni zadívám. Nechtěla přijmout moji nabídku, něco jí na tom nesedělo. myslela si, že ji chci oblafnout. Prý dokáže číst v lidských touhách. Ušklíbnu se, odcházela, ale já ji nehodlal nechat odejít, teď už ne. Několika dlouhými kroky ji dojdu, chytím za ruku a otočím směrem k sobě. Stáli jsme pod lampou, alespoň jsem na ni lépe viděl mýma lidskýma očima. Zadívám se do jejích modrých očí a tiše zavrčím.
    "S tvými schopnostmi se musí s ostatními manipulovat snadno, nemám pravdu? Poslouchá tě i stvůra ve mě, zatímco já tu bestii nedokázal nikdy zkrotit. Ale i tak tu ta krvežíznivost pořád byla, každou vteřinu mého života jsem ji cítil. Ale teď je pryč, zmizela. Stvůra spí, ale na jak dlouho?" zavrčím na ni a až teď povolím stisk, kterým jsem svíral její ruku.
    "Řekla si, že umíš číst v lidských touhách, pak bys měla vědět, že jediné po čem toužím já je klid. Do teď jsem si myslel, že mi ho přinese jen smrt, ale bohužel jsem nenašel nic, co by mě dokázalo zabít," řeknu s úsměvem a pohladím ji po tváři, stále jsem ji však držel za ruku, i když lehce, že by se mi mohla vytrhnout.
    "Teď jsem objevil i jiný způsob, dal jsem ti nabídku, která je výhodná pro nás oba, být tebou ji přijmu. Znáš moji pověst, nikdy jsem neselhal, nebo neporušil dohodu. Nebudu si to teď kazit. Pokud ale i tak odmítneš, stejně ti nedám pokoj," dořeknu a pustím ji. Stále jsem ji však propaloval pohledem a čekal, jak se rozhodne. Nehodlal jsem ji nechat odejít. Ale teď už z cela jiného důvodu, než byl její vzhled.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Thu Dec 15, 2016 5:33 pm

    Chtěla jsem odejít, jednoduše a prostě ho nechat za sebou, jenže byl neodbytný. Ucítím jak mě prudce chytil za ruku a otočil mě k sobě, takže jsem mu teď opět viděla do tváře. Pouliční lampa osvětlovala část okolí ve kterém jsme stáli, zatímco rohy ulic brázdila černočerná tma. Jeho modravé oči se do mě opět zabodly a se zavrčením mě dychtivě propaloval. Měl pravdu, bylo pro mě tak jednoduché manipulovat s lidmi, po celý život jsem se na to spoléhala, zdokonalovala své schopnosti a učila jsem se jak z daných situací vytřískat jenom to nejlepší pro sebe. Bylo to tak jednoduché, až jsem zapomněla jak vlastně chutná hořkost prohry. Ale teď tu byl on, stál přede mnou a já věděla že ho ovládnout nedokážu. Štvalo mě to, štvalo mě to víc než cokoli. Byl nebezpečím, ale i výzvou a nabízel mi sám sebe. Nabízel mi tu stvůru v něm a neváhal, byl si jistý tím co dělá? Jeho krvežíznivost byla pryč, ale na jak dlouho? To byla dobrá otázka, na kterou jsem neznala odpověď a stejně tak ji neznal i on. Stisk na mé ruce povolil a on mě s úsměvem pohladil po tváři. Toužil po klidu, mohla jsem si tím ale být skutečně jistá? Co když bylo za těmi pocity skryto něco mnohem většího? Držel mě za ruku a já ho nechala. Dal mi nabídku která je výhodná pro nás oba, měla bych ji podle něj přijmout. Jeho pověst, nikdy neselhal a neporušil dohodu. Mohla jsem vlastně vůbec nesouhlasit? Jistě mohla, ale ani tak by mi nedal pokoj, možná by to pro mě bylo horší, takhle bych se s nim mohla rozumě dohodnout. Držel mě za ruku a já tu svou natáhla k jeho havraním vlasům, kde jsem si namotala na prst kousek jejich pramínků.
    „Dobře, tvou nabídku přijímám – Nathanieli,“ vydechnu potichu a potom pramínek pustím a odstoupím od něj. Takže Miriam, opravdu jsi ochotná do toho jít? Po těch letech plné samoty? Jaká ironie v branži kterou děláš.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Thu Dec 15, 2016 5:49 pm

    Viděl jsem na ní, že nad mou nabídkou opravdu přemýšlí a doufal jsem, že přijme. Bude to příjemnější pro nás pro oba. Nehodlal jsem ji nechat jít, ale teď už to nebylo kvůli jejímu vzhledu, bylo to dílo magie a s tím jsem se dokázal vyrovnat. Ne, teď to bylo kvůli tomu pocitu klidu, který jsem měl. Necítil jsem krvežíznivost, neměl jsem potřebu vraždit. Zhluboka se nadechnu její vůně a poprvé neucítím potřebu se jí zakousnout do krku. I když voněla krásně, to musím uznat. Natáhne ke mně ruku a já ji se zájmem sleduji, namotá si pramínek mých vlasů na prst, sledoval jsem ji a tiše vyčkával. Přijme moji nabídku a já se hned na to usměji. Od teď ji tedy budu chránit, může ovládat stvůru, která pro ni bude zbraní, ale zároveň ji bude držet na uzdě a já budu mít klid. Budu sice nejspíš bojovat proti démonům víc než kdy jindy, ale co... V ohrožení života jsem pořád. Dostanu chuť pokleknout před ní na koleno a říct jeden z klasických rytířských přísah, které se obyčejně pronášely, když se rytíř zavázal chránit svou paní. Byla to dlouhá doba, ale pořád jsem si je pamatoval. Říkal jsem je i Leile pokaždé, když si mě vybrala na rytířském turnaji, abych pro ni bojoval. Při té představě, že bych ve 21. století klečel a říkal staré rytířské sliby, se rozesměji a až po chvilce se uklidním.
    "Těším se na naši spolupráci, myslím, že bude výhodná pro nás pro oba, ale měli bychom vyřešit ještě pár detailů. První bychom se ale asi měli jít převléct, pokud nás uvidí, nevím, jak vysvětlíme tu krev," řeknu s úsměvem a chytím ji za ruku, rozejdu se směrem k domu, kde bydlela, nebyl moc daleko a já bydlel v hotelu, který byl ve stejné ulici. Změnil jsem hotel, abych to k ní měl blíže a nemusel pořád chodit skoro přes celé město.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Thu Dec 15, 2016 6:15 pm

    Rozesmál se na celé okolí, sledovala jsme ho svýma zvědavýma očima, vůbec nevím co ho to popadlo, ale nechala jsem ho být. Byl to jeho důvod, nebo to byl prostě jenom cvok. Tak či onak jsem čekala až ho to přejde. Jistě ho to potěšilo, mé přijetí nabídky, i když jsem stále tak trochu tápala jestli jsem se rozhodla správně. Potom mi to docvakalo, tady nebylo správné rozhodnutí, prostě buď a nebo. Usmíval se a těšil na naši spolupráci, kéž bych mohla říci to samé, ale možná měl pravdu. Možná to pro mě bude více než výhodné, jen ho budu muset naučit bojovat s démony. Znala jsem jejich způsoby lépe než kdo jiný, byla jsem jim tak blízko. Znala jsem všechny druhy a on o společenství démonů a podsvětí jistě mnoho neví.
    „Vyřešit pár detailů a hodit se do něčeho společenského zní jako skvělý plán pro začátek,“ vydechnu a překvapí mě, když chytne mou ruku a rozejde se směrem kde jsem bydlela.
    „Ty sis opravdu zjistil všechno,“ vydechnu s pobaveným úšklebkem, ale nakonec se usměji a pokračuji ulicí. Netrvalo to dlouho a stála jsem před dveřmi svého bytu. S opatrností je odemknu a vejdu dovnitř, chtěla jsem se těch zakrvácených věcí konečně zbavit, nelíbilo se mi to. Byla jsem Succuba, dbala jsem na to jak vypadám, alespoň sama pro sebe když už ne pro ostatní.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Thu Dec 15, 2016 6:26 pm

    Vedl jsem jí ulicí k jejímu domu, neprotestovala a souhlasila s tím, že by se ráda převlékla a poté si promluvíme. Nejspíš ji překvapí, že vím kam jít, okomentuje to s úšklebkem na rtech, ale nakonec se usměje.
    "Opravdu si myslíš, že by mi trvalo tě najít tři týdny? Našel jsem tě za pár dní a potom jsem tě dva týdny sledoval, než mě to omrzelo," řeknu s úsměvem a pootočím se na ni. Možná ji to trochu naštve, ale to mi bylo jedno. Naučil jsem se, že pokud máte s někým spolupracovat, musíte být upřímní a nic netajit. Rychleji si pak vybudujete důvěru. Kterou potom můžete zneužít, ale tohle nebyl ten případ, nebo ano? Už jsem ji nechtěl nijak ublížit a tušil jsem, že tahle spolupráce by mi mohla posloužit i jinak, než aby jen krotila tu stvůru... Ušklíbnu se a prohlédnu si ji, bohužel jsme byli už u jejího domu. Pustím ji za ruku a nechám ji jít odemknout dveře.
    "Přijdu do tvého bytu za pár minut, jen se zajdu převléct," řeknu s úsměvem, otočím se a vydám se do svého hotelového pokoje. Šel jsem raději oknem, aby mě na recepci neviděli od krve. Rychle se osprchuji a převleču do čistého oblečení, vezmu sportovní tašku a naházím do ní pár mých věcí. Neměl jsem jich v hotelu mnoho, ale stačilo mi to. S taškou přes rameno se vydám zpátky k Miriam. Za ty dva týdny jsem si stihl získat náhradní klíč k jejímu bytu, takže dostat se dovnitř nebyl problém, odemknu si a tašku nechám u dveří. Poté se vydám dál do bytu hledat Miriam.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Thu Dec 15, 2016 7:41 pm

    Takže mě sledoval, mohlo mě to napadnout. Byl chytrý a to jsem ho měla původně za blbečka. Našel mě během pár dnů, s povzdechem si prohrábnu vlasy, ve kterých jsem měla bůh ví co... Tak zubožená už jsem dlouho nebyla, povzdechnu si a boty které jsem na sobě měla odložím na dečku pod věšák, kam si také pověsím černý kabát. Úplně jsem zapomněla na klobou, ani nevím kam se poděl, nejspíše mi spadl jak jsem utíkala před tím démonem. Ještě že jsem jich měla víc. S povzdechem se zadívám na hodinky, bylo něco kolem půl jedenácté večer. Nathaniel odešel s tím že se musí převléct. Nelíbilo se mi, že chtěl přijít do mého bytu, proč vůbec? Nedohodli jsme se že s ním budu sdílet své soukromí, čert ho vezmi. S povzdechem zapluji do ložnice a vytáhnu ze skříně čisté spodní prádlo a noční košilku, dneska už rozhodně nikam nepůjdu mám toho akorát tak plné zuby. Čistý růžový ručník a s tím zapluji do koupelny. První co udělám je že sáhnu po kohoutku a našteluji si horkou vanu. Krom všeho do ní také hodím voňavé mýdlové kuličky a potom si zajdu hodit rychlou sprchu na to abych se očistila od krve a špíny. Hodlám se dneska rozmazlovat v koupelně, takže si Nathaniel bude muset počkat, smůla. Když jsem konečně osprchovaná, pomalu se ponořím do horké vody, která se stále napouštěla. Nohy vyhodím na okraj vany a ruce si dám za krk abych si ho podepřela. Jaká úleva po náročném dni...
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Thu Dec 15, 2016 7:59 pm

    Slyšel jsem téct vodu v koupelně a na chvíli se zastavím před dveřmi. Nemohla o mě zatím vědět, voda přehlušila tiché klapnutí dveří a já se pohyboval neslyšně. Mohl bych jí dovnitř... Ušklíbnu se při té myšlence, ale nechtěl jsem, aby mě odsud rovnou vyrazila. Dojdu do obýváku a sednu si na gauč, hodlal jsem na ni počkat. Po chvilce se zvuk tekoucí vody ztiší, ale pořád tady byl, jen zněl jinak. Nastražím uši a zaslechnu šplouchání vody. Že by si dala sprchu a teď vlezla do vany, to asi bude na delší dobu. Dojdu ke dveřím do koupelny a neslyšně se posadím na zem a zády se o ně opřu. Cítil jsem nasládlou vůni, asi jeden z těch přípravků, co lidé prodávají.
    "Nechceš umýt záda? Nebo společnost?" zeptám se jí dost nahlas, aby mě slyšela přes stále tekoucí vodu. Sice jsem už byl ve sprše, ale co... Rád bych ji viděl bez věcí. Ušklíbnu se a ještě více se opřu o pravděpodobně zamčené dveře. Ne že by se ale nedaly lehce otevřít.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Thu Dec 15, 2016 8:16 pm

    Bylo příjemné se jenom tak ponořit do teplé vody, užívala jsem si to ticho a klid který tady byl. O svou pokožku jsem dobře pečovala, byla hebká a jemná. Mé vlasy byly zdravé, ale teď jsem z nich potřebovala pořádně vymýt tu špínu a zaschlou krev a kde co. Proto hrábnu po šampónu a nanesu si ho na své růžové vlasy a nechám ho působit. Přitom si také namydlím pokožku, alespoň kam jsem dosáhla a potom se omyji teplou vodou. Náhle však zaslechnu mužský hlas zpoza dveří, byl to Nathaniel. Zeptal se mě jestli nechci umýt záda nebo jestli nestojím o společnost. Pobaveně se ušklíbnu a hodlám něco namítnou, ale potom se zadívám na dveře. Ve vaně bylo dost pěny a skoro nic přes ní nešlo vidět.
    „Hmmm, popřemýšlím nad tím,“ vydechnu s úšklebkem a potom se ohlédnu po koupelně. Umytí zad by se hodilo, sama si tam nedosáhnu. S úšklebkem se pousměji. Slyšela jsme jak se opřel o dveře a toho jsem hodlala využít. Pohledem probodnu dveře od koupelny ke kterým natáhnu drátek a s jeho pomocí dveře otevřu.
    „Tak fajn, je odemčeno,“ ušklíbnu se.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Thu Dec 15, 2016 8:29 pm

    Čekal jsem jen chviličku, než mi odpověděla s tím, že o tom popřemýšlí. Ušklíbnu se, čekal jsem spíše ne a proto mě překvapí její další slova, než jsem však stačil cokoliv říct, dveře se mi za zády otevřou a já se překulím na záda. Ležel jsem na podlaze a díval se na strop. Vyskočím na nohy a otočím se k Miriam, která byla ponořená ve vaně a bohužel jsem kvůli pěny nic neviděl. Jak otevřela ty dveře? Možná stejně jako uvěznila toho démona, nebo mi svázala nohy. Budu se jí na to muset zeptat. Dojdu k vaně a kleknu si na zem za jejími zády, začnu jí je beze slova umývat.
    "Co přesně je ta tvá schopnost? Ovládáš něco velmi tenkého, ale silného, co je to?" zeptám se jí a přehodím jí její dlouhé černé vlasy přes rameno. Chvíli jsem byl potichu, než si povzdechnu a na chvíli se zadívám na strop.
    "Je to zvláštní, opravdu mi v těchto chvílích připadá, že je tady Leila se mnou... Vypadáš přesně jako ona," vydechnu. Leile jsem taky často umýval záda a nosil jí teplou vodu, tehdy to v tomhle ohledu bylo složitější. Žádné kohoutky, voda se nosila a složitě ohřívala. V tomhle ohledu jsem měl rád moderní dobu, ale společnost upadala.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Thu Dec 15, 2016 8:50 pm

    Musela jsem se pousmát když se překutálel na záda. Bylo to vtipné na stvůru jakou se jevil, když jsem ho tam venku viděla. Zůstal ležet a díval se a strop, vypadalo to že nad něčím přemýšlí a já si musela povzdechnout. Nevydržel tak dlouho a vyskočil na nohy, trochu více se ponořím do vody a na chvíli zavřu oči. Díval se na mě, cítila jsem na sobě jeho pohled a když se ke mě přiblíží ohlédnu se po něm. Klekl si na zem za mými zády a začal mi je beze slova umývat. Bylo to příjemné... Chvíli bylo ticho, oči jsem nechávala zavřené a nechala jej aby dokončil svou práci. Ucítila jsem jak mi přehodil vlasy přes rameno a zeptal se mě na mou schopnost. Jednu ruku vytáhnu z vody a tu druhou si položím na hrudník abych mu zakryla veškerý výhled vzhledem k tomu, že jsem se musela trochu narovnat. Párkrát zahýbu prsty ve vzduchu a přes koupenu se zaleskne několik drátků.
    „Jsou to dráty, můžu je využívat dle libosti, formovat je do různých tvarů a hustoty,“ vydechnu a potom položím obě ruce do vody. Nathaniel se díval na strop a mluvil o Leile.
    „To je ta dívka? Černé vlasy, jasně modré... oči, bledá pleť?“ vydechnu a lehce se pousměji. „Jo, vypadala vskutku nádherně,“ dodám. Bylo načase si smýt šampón z vlasů a proto se bez čekání na odpověď ponořím do vany a za chvíli se vynořím. Chvíli jsem se dívala na Nathaniela, než jsem se odsunula na jednu stranu vany a zabodla do něj své hnědé oči.
    „Jestli chceš, můžeš se přidat, alespoň mi řekneš víc,“ zavrčím na něj a zadívám se na kachličky na zdi a přitáhnu si nohy k tělu. Opravdu jsem se o něm chtěla dozvědět víc.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Thu Dec 15, 2016 9:07 pm

    Všiml jsem si, jak se v koupelně zalesklo několik "vláken." K jednomu se natáhnu, byly opravdu pevné a dost držely. Začne mi vysvětlovat svoji schopnost.
    "To je dost užitečný," odpovím ji a pokračuji v umývání jejích zad. Začala mluvit o Leile, věděla, jak vypadá, nejspíš dokáže vidět, jak ji vidí ostatní. Celkem jsem litoval, že nevím, jak vypadá doopravdy. A ještě horší to musí být pro ni. Nikdo ji nikdy neuvidí takovou, jaká je. A každý ji bude milovat pro to, jak vypadá. Budou moc zaslepeni svou touhou, než aby se starali o to, jaká je doopravdy. Odsune se na druhou stranu vany a nabídne mi, že se můžu přidat, chvíli se na ni překvapeně dívám, než se mi na tváři objeví úšklebek a postavím se.
    "Fajn," řeknu a otočím se k ní zády. Začnu si sundávat košili, kterou jsem měl na sobě a hodím ji na zem. Podívám se na své břicho, rány jsem měl už skoro zahojené, ale pořád šly trochu vidět. Všechny rány se mi hojily bez jizev, po tom, co jsem se stal upírem a staré jizvy z války a z rytířských soubojů vybledly. Ale i tak šly stále vidět.
    "Ano, to jak tě vidím, ta dívka s černými vlasy a modrýma očima... To je Leila. A nešlo o tom, že je... Byla nádherná. O to jsem se nezajímal. Šlo mi o ni, byla to úžasná osoba, měla dobré srdce a nebyla vůbec namyšlená jako ostatní šlechtičny. Nebála se se ušpinit, pomáhala druhým, sirotkům..." řeknu jí a mezitím si sundám i zbytek věcí a hodím je na zem. Otočím se k vaně a vlezu si za Miriam. Voda byla horká, příjemná na moji chladnou kůži. Pohodlně se opřu a spokojeně vydechnu. Můj pohled sklouzne na Miriam a zadívám se do jejích očí.
    "Je něco konkrétního, co by jsi chtěla vědět?" zeptám se jí.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Thu Dec 15, 2016 9:24 pm

    Řekl že je má schopnost dost užitečná a já jenom přikývnu. Je pravda že v manipulaci s ostatními jsem byla opravdu dobrá a tahání za „nitky“ bylo doslova moje. Nabídla jsem mu aby se přidal a on to bez zaváhání přijal? Jeho výraz v očích se změnil v překvapený, ale rozhodně si to nenechal ujít. No to by nebyl on, hádám. Vlastně jsem ho vůbec neznala... Párkrát překvapen zamrkám když se s úšklebkem postaví a začne si sundávat košili. Chvíli na něm visím pohledem, stál ke mě zády a zřejmě si kontroloval rány po souboji. Přece jenom jsem ho viděla s mečem v břiše... když si to tak vybavím. Sledovala jsem jeho záda a prohlížela si je se vším zájmem. Začal mluvit o Leile a já poslouchala, mluvil o ní opravdu hezky. Nebylo to o tom že byla nádherná, i když upíří geny dělaly s pletí a tělem své... bylo to o tom jaká byla. Donutilo mě to k lehkému úsměvu. Byla jsem trochu překvapená že z někoho jako je on mohou vypadnout i takováhle slova. Rozhodnu se to nekomentovat a jenom pohodím hlavou, nemohl to vidět. Pomalu zvednu ruce abych si upravila vlasy a hodila si je přes ramena aby mi spadaly k ňadrům. Jenže potom si začal sundávat i ostatní věci a já jenom překvapeně zamrkala.
    „P-p-,“ vydechnu a dojde mi že se na něj stále dívám, proto rychle odvrátím zrak na druhou stranu a zadívám se do zdi. Pitomec jeden! Copak se ani trochu nestydí?! A když se uklidním, zaslechnu šplouchání vody. Hned poté co se hladina vody zvedne, se otočím na Nathaniela. Seděl naproti mě a díval se mi do očí. Když mi teď tak přímo nabídl co bych chtěla vědět, najednou mě nic nenapadalo, najednou tu nebyla žádná otázka a já jenom s povzdechem sklopím pohled do vody.
    „Vlastně... není, takhle konkrétně mě nic nenapadá, ty?“ vydechnu a na chvíli zavřu oči, ale jenom na chviličku, hned je zase otevřu. Možná by bylo lepší kdyby mluvil sám, poslouchala bych ho.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Thu Dec 15, 2016 9:36 pm

    Ušklíbnu se, když si všimnu, že se na mě nedívá. Stydí se? Nejspíš ano. Vlastně jsem ani netušil, kolik jí je let, ale když je Succuba, neměla by se stydět, no ne? Je démonkou chtíče a teď se přede mnou schovává. Nechám to ale plavat, ale stejně ji pozorně sleduji. Nic ji nenapadalo a zeptala se mě, jestli chci něco vědět. Ano, měl jsem otázky, ale napadne mě, že bych jí mohl něco o sobě říct a třeba jí potom něco napadne.
    "Já otázky mám, ale první ti řeknu něco o sobě, třeba tě potom nějaké otázky napadnou," řeknu s úsměvem a ruce si pohodlně položím na okraje vany. Bylo tady příjemně. Naštěstí byla vana dost velká, takže jsem se mohl pohodlně natáhnout nohy, což jsem také udělal a pod vodou jsem cítil její jemnou kůži.
    "Moje celé jméno je Nathaniel Black, narodil jsem se v Anglii kolem roku 1340. Dlouhou dobu jsem byl rytířem a bojoval jsem ve válce proti Francii, teď tomu lidé myslím říkají Stoletá válka," řeknu s úsměvem.
    "Byl jsem zasnoubený s Leilou, která byla upírka z váženého rodu, proto mě hodlala přeměnit, jenže potom šlo všechno do háje," řeknu s povzdechem a zadívám se na strop.
    "Kolik ti je let? Kdo po tobě jde? Jak dlouho? Máš nějaké další schopnosti?" zeptám se pro začátek, i když jsem měl spoustu dalších otázek. Svůj pohled přesunu na ni a znovu se jí zadívám do očí.
    "Pokud máš nějaké otázky, ptej se, odpovím ti. Ale pokud je tobě nějaká otázka nepříjemná, nebudu tě nutit. Pokud má tohle fungovat, měli bychom si alespoň trochu důvěřovat. Nebudu lhát, celou dobu jsem pracoval sám, nemohl jsem si věřit v ničí přítomnosti a tak je tohle pro mě nové a dost nezvyklé, možná mi bude chvilku trvat si zvyknout," řeknu jí s úsměvem.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Thu Dec 15, 2016 10:36 pm

    Měl otázky, ale napadlo ho mi o sobě něco prozradit sám, byla jsem za to ráda a uvítala jsem to. Většinou jsem po lidech šla už s tím co chci, jenže on nebyl až tak moje kořist a když mi nabízel informace zadarmo, bylo to jiné. Bylo to zvláštní, moc příležitostí jsem takhle neměla, vědět něco aniž bych dotyčného neovlivňovala. Bylo to zvláštní, on si určoval co mi řekne, ne to co chci vědět já. Usmíval se a ruce si pohodlně opíral o kraj vany, když se dá do vyprávění, poslouchám ho a po chvilce se sama uvolním a ponořím ruce do vody. Cítila jsem pod vodou dotek jeho nohou, řekl mi své celé jméno a pokračoval dál. Byl rytířem a bojoval ve válce proti Francii. Poslouchala jsem, bylo to zajímavé. Dozvěděla jsem se že byl zasnoubený s tou dívkou, Leilou jak ji říkal... Byla to upírka z váženého rodu a hodlala ho přeměnit, jenže dál už to šlo do háje... Chtěla jsem se zeptat proč, ale možná jsem si to dokázala představit, nebo spíše jsem si dělala jisté závěry. Rozhodla jsem se to nechat být, ta dívka byla jistě citlivým tématem. Zhluboka se nadechnu a zvednu ruce abych si mohla prohrábnout své vlasy. Nathaniel se díval na strop, než než na mě vysypal spoustu otázek.
    „Sofia Miriam Zoe von Nóliel, mé celé jméno,“ vydechnu a podívám se Nathanielovi do očí. „Narodila jsem se v podsvětí ve společenství démonů, teď by mi mělo být 227 let, co si tedy pamatuji,“ povzdechnu si a na chvíli zavřu oči. Voda byla příjemně teplá, přemýšlela jsem.
    „Ten kdo po mě jde je můj otec, ale protože je jedním z králů podsvětí, nemůže ho kvůli své síle opustit. Jeho posedlost mým vzhledem se stala tak velkou, že byla má matka nucena z podsvětí utéct a stát se uprchlicí. Jenže ani tak nás nenechal a zaslepen touhou mě vlastnit nás uvrhl do věčného lovu, který trvá už od mých deseti let,“ vysvětlím mu a potom se na chvíli odmlčím.
    „Ne, další schopnosti nemám, jenom svou démoní podobu,“ oznámím mu. Jinak mě nic jiného nenapadalo. To že jsem Succuba věděl a schopnosti ovlivnění si jistě dokázal představit a připsat. Kdyby mě napadaly nějaké otázky, jistě by mi je zodpověděl. Dokonce mi přiznal že n tohle zvyklý není, chápala jsem ho, ani já na to zvyká nebyla a stejně tak mi bude trvat, než si na to zvyknu. Chvíli jsem se na něj dívala, studovala jeho pohled, připadal mi smutný, zamyšlený a já nevím co ještě. Možná se mi ho zželelo? Tak či onak se lehce pousměji, ale můj úsměv mě ihned přejde. Pomalu zvednu ruku a natáhnu se pro houbičku někde za mnou. Nakonec se pomalu postavím a podívám se na Nathaniela.
    „Teď je řada na mě,“ vydechnu a pomalu ho překročím a odstrčím od kraje abych se dostala za něj. Pohodlně se usadím do vany a nanesu si na ruce kousek mýdla a nakonec je položím na jeho záda. Byl  větší než já, bylo legrační jak byly mé ruce oproti jeho zádům malé.
    „Co se stalo s tou tvoji Leilou?“ zeptám se potichu a začnu nanášet mýdlo po délce jeho zad.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Thu Dec 15, 2016 10:54 pm

    Vypadalo to, že se i ona uvolnila, už nevypadala tak ostražitě, pozorně mě poslouchala a nic neříkala. Dal jsem ji chvíli na to, aby se zamyslela a uspořádala si myšlenky, měli jsme spoustu času, nemusím nikam spěchat a užíval jsem si tuhle chvíli. Voda byla vážně příjemná. Řekne mi své celé jméno a já se na ni chvilku dívám, jestli to opravdu myslí vážně. S takovými jmény jsem se už dlouho nesetkal. Ušklíbnu se, ale nic jí na to neřeknu. Takže jí bylo už přes dvě stě let, myslel jsem, že bude mladší. U nadpřirozena na věku vůbec nezáleželo, tedy u nesmrtelných bytostí. Sto let sem, sto let tam, kdo to má počítat? Řekne mi ještě o jejím otci a já se na ni soucitně podívám, nikomu bych nepřál takový život, opět jsem ale nic neřekl, nejspíš by můj soucit ani nechtěla a já ho ani nijak moc necítil. Byla to spíše naučená reakce. Tušení, že bych něco takového asi cítit měl. Měla ještě démoní podobu, chtěl jsem ji vidět, ale hádám, že na to bude čas někdy jindy. Na chvíli se pousměje a já nadzvednu obočí, chystá něco? Tázavě se na ni podívám a můj výraz se změní na překvapený, když se postaví. Voda jí stékala po těle a sem tam se na ní zachytila trocha pěny. Měl jsem na ni ale krásný výhled a nemohl jsem z ní spustit oči. Byla dokonalá. Bohužel mě odstrčí od kraje a znovu se ponoří do vody za mými zády s tím, že je řada na ní. Ušklíbnu se a pohodlně se usadím. Cítil jsem její drobné, teplé ruce na mých zádech. Vždycky když byla blízko mě, uvědomil jsem si o kolik je vůči mě menší, byla vskutku drobná. Zeptá se mě na Leilu a já sklopím pohled, chvíli nic neříkám a jen se dívám na pěnu ve vaně.
    "Změnili mě na upíra a po prvním krmení zjistili, že jsem se stal stvůrou. Zavřeli mě do vězení, bylo jejich povinností mě popravit, museli dodržet zákon. Leila za mnou přišla, nechtěla, abych zemřel a tak mě pustila ven. Byl jsem mladý, nezkušený, takže mě dost rychle znovu našli. Byla mezi nimi i Leila, prosila je, aby mě nechali..." řeknu a zavřu oči, užíval jsem si její dotek. Mluvil jsem o citlivém tématu, ale necítil jsem vůbec nic, ani lítost. Svoje pocity jsem uzamkl a zbyl mi pouze vztek a nenávist. Necítil jsem lítost, smutek, nebo bolest. Dříve ano, ničilo mě to, co jsem udělal. Její pohled jsem měl vrytý do paměti. její oči plné strachu. I teď jsem ho viděl a necítil jsem vůbec nic.
    "zaútočili na mě, chtěli mě zabít. Ztratil jsem kontrolu a když jsem se probral, byli všichni okolo mě mrtví. Zabil jsem je, i Leilu. Když ztratím kontroluj, nepamatuji si vůbec nic, nebo jen útržky. Pamatuji si ale každou vteřinu toho, kdy jsem ji trhal na kusy," dořeknu potichu, ale můj hlas stále postrádal jakoukoliv emoci. Pořád jsem nic necítil a byl jsem za to rád. Proč jí to vlastně všechno říkám? Nevěděl jsem, ale mohlo mi to být jedno, nestaral jsem se o to, kolik toho o mě bude vědět. Ano, teoreticky by to mohla použít proti mě, ale to, co mě nejvíc ohrožovalo bylo, že věděla, že jsem stvůra. Mohla by proti mě poštvat upíry, jenže pak by ztratila svou zbraň. Navíc, zabil bych je a potom zmizel do jiného města. Nebo konečně zemřel.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Thu Dec 15, 2016 11:25 pm

    Poslouchala jsem ho, všechno co mi řekl. Změnili ho na upíra a zjistili že je stvůrou. Nakonec všechny roztrhal a dokonce i dívku kterou miloval. Takže ta bestie v něm vskutku nehleděla na nic, šla jenom po krvi a nic jiného jí nezajímalo. Nevěděla jsem co říci, proto jsem se rozhodla mlčet. Když mu domydlím záda, omyji je vodou. Nakonec sáhnu po šampónu a rozhodnu se mu umýt i vlasy. Všimnu si že v nich má kousek klacku a to mě donutí k lehkému úsměvu.
    „Jak nemoderní,“ zasměji se a potom mu prohrábnu rukama vlasy a začnu mu je drbat a taky z nich ten nemoderní klacek vytáhnu. Měla jsem dobrou náladu a bylo to legrační. Když dokončím svou péči, chytím ho opatrně za hlavu a donutím ho aby si lehl. Hlavu měl teď na mých stehnech, vzhledem k tomu že jsem si na nich seděla abych se tam vlezla, což ho donutilo pokrčit nohy aby se vůbec mohl ponořit. Voda ve vaně opět stoupla a já se dala do smývání šampónů z jeho vlasů. Když skončím, stále však držím jeho hlavu a zadívám se do jeho modravých očí. Chvíli tak setrvám, než ho bez varování pustím a postavím se. Nakonec pomalu vylezu z vany ven a rozejdu se pro ručník, který jsem měla přehozený přes sprchový kout.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Thu Dec 15, 2016 11:35 pm

    Nic neříkala, ale nebylo potřeba, sám jsem přemýšlel nad tím, co všechno poté následovalo, co mohlo být. Z přemýšlení mě vytrhne až Miriam, která mi prohrábne vlasy a něco z nich dokonce vytáhne, Ušklíbnu se a nechám ji dělat, co chce. Nakonec mě donutí položit hlavu na její stehna. Tiše jsem ji sledoval, ale nic jsem neříkal. Tak nějak jsem si tuhle chvilku užíval. Bylo to už dlouho, co jsem byl v něčí společnosti. Dívala se mi do očí, jenže pak najednou vstala. Hlava mi zajede pod vodní hladinu, ale hned na to se prudce vynořím. Vyprsknu vodu a střu si pěnu z obličeje a z vlasů. Miriam zrovna vylezla z vody a já měl krásný výhled na zadní část jejího těla. Ušklíbnu se a sleduji ji, bohužel si šla pro ručník. Nakonec se taky postavím a vydám se směrem k ní, byl tam i další ručník, který bych mohl využít já. Natáhnu se pro něj a trošku si vysuším vlasy, než si ho obmotám kolem pasu.
    "Díky," řeknu s úsměvem a vydám se posbírat svoje věci.
    "Hmmm, možná by bylo dobré, kdyby jsi mi řekla více o tvém otci a o démonech. Moc toho o tvém druhu nevím, donedávna jsem ani netušil, že se dělíte na více druhů," řeknu s úšklebkem.
    "Času máme ale dost, takže pokud máš i ty nějaké otázky, jsem ochotný ti je zodpovědět," dodám a natáhnu si na sebe černé trenky. Osuším si i zbytek těla a zadívám se na zbytek oblečení. Eh, zůstanu takhle.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Wed Dec 21, 2016 12:56 pm

    Nevěděla jsem co říci, na co se ptát. Bylo to zvláštní když tady ta možnost byla. Náhle nebylo otázek, náhle nebyla potřeba se na něco ptát, něco vědět a proto jen s lehkostí hrábnu po ručníku a vysuším si vlasy. Slyšela jsem za sebou cákání vody, Nathaniel nejspíše vylezl z vody, ale ani tak jsem se neotáčela a za chvíli se přes mé rameno natáhla mužská ruka pro druhý ručník. Donutím se otočit a ještě než si sundá ručník z hlavy si jej pomaloučku prohlédnu a s úšklebkem si hodím ručník kolem těla. Poděkoval mi, chvíli jsem netušila za co, možná za tu koupel? Nebo to bylo ironické děkuji? Kdo ví... Navrhne mi že by bylo dobré říci mu něco více o démonech a mém otci, moc toho nevěděl a to by mu mohlo přijít užitečné. Bylo to zvláštní, všechno co mi řekl mě donutilo přemýšlet. Jediný muž který odolával mému kouzlu, který odolával mě samotné si v duši nejvíc přál zemřít... Jak žalostné, s povzdechem opustím koupelnu a zamířím do své ložnice, kde jsem měla malou skříňku se šuplíkem a vytáhnu z ní spodní prádlo, které si na sebe natáhnu. Černé kalhotky s růžovou krajkou a podprsenku na stejný způsob, poté černou košilku po zadek na ramínka. Na spaní mi to stačilo a bylo to pohodlné, měla jsem tu teplo, topila jsem. Ale to jemu očividně není, pomyslela jsem si, když jsem viděla jak z koupelny míří jenom v trenkách. Proč se neoblíkl? Nezůstává tu snad doufám? Vykopnu ho.
    „Něco ti řeknu, ale umírám hlady, takže dám přednost zdravé svačince,“ zasměji se a sjedu ho modrýma očima, nakonec naběhnu do kuchyně a vytáhnu z lednice zeleninový salát a k tomu nějaké pečivo. Zamyšleně vyskočím na linku a posadím se tam, nohy hodím přes sebe a zadívám se do místnosti. Seděla jsem na bílé kuchyňské lince, naproti ní byl stůl, dál v rohu bylo pár rostlin pro zpestření, černé zdi s bílými pruhy u stěn a kolem průchodu. Všechny pokoje jsem měla propojené průchody, žádné dveře kromě těch vchodových. V průchodu do ložnice jsem měla pověšené růžové korálky místo závěsu. Zbytek průchodů byl osvětlený ledkovými žárovky, které ale nesvítily, takže to nikdo od pohledu nepoznal, zapínala jsem je jenom na večer místo lampy nebo klasického lustru. Většina zdí byla černých nebo v kombinaci s fialovou, líbilo se mi to. V kuchyni byla i lednice po pravé straně od kuchyňské linky, myčka zabudovaná v lince a také odpaďák. Bylo to tu útulné a pro mě akorát. Spokojeně hrábnu pro salát který si položím na klín a pustím se do jídla.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Mon Dec 26, 2016 6:18 pm

    Vezmu zbytek věcí do ruky a vydám se na chodbu k svojí tašce. Koutkem oka jsem viděl Miriam, jak zachází do nějaké vedlejší místnosti, pravděpodobně ložnice. Schovám věci do velké sportovní tašky a nakonec z ní přece jen vytáhnu čistou bílou košili a dlouhé černé kalhoty. Ručník jsem měl stále přehozený kolem ramen, abych si nenamočil čisté oblečení. Ne že by mi to nějak vadilo kvůli zimě nebo tak... Zaslechnu Miriam, mluvila o jídle, já hlad neměl, nepotřeboval jsem jíst. Vydám se po hlase za ní a uvidím ji sedět na kuchyňské lince se salátem v ruce. Zarazím se v průchodu a prohlédnu si ji doslova od hlavy až k patě. Měla na sobě černou noční košilku, která jí neskutečně slušela, ale přesto jsem měl chuť ji z ní servat. Tiše zavrčím a oči se mi změní na rudé. Přesto se mě stvůra nesnažila ovládnout. Bylo to zvláštní, tentokrát jsem bojoval jen sám se sebou a se svou touhou, kterou jsem se ale snažil potlačit. Mám ji chránit, dokáže zkrotit stvůru, máme dohodu a neudělám nic, co ona nechce. Možná.... Tím jsem si nemohl být jistý. Zadívám se jí do očí a uklidním se, to. že vypadá jako Leila pro mě již bylo vedlejší, byla to magie, ne náhoda. Navíc ovládání stvůry mě zajímalo více. Pořád jsem si užíval ten pocit svobody, který jsem měl. Nemusel jsem se stále krotit, mohl jsem se zhluboka nadechnout bez toho, abych se bál, že někoho roztrhám přímo před zraky obyčejných lidí. Měl bych z toho velké problémy. Všichni upíři by mi šli po krku a možná i jiná stvoření, abych neodhalil existenci nadpřirozena. Zhluboka se nadechnu a konečně se posadím na stůl naproti ní.
    "Sluší ti to," řeknu nakonec, ale raději se jí stále dívám do jejích nádherných očí.
    "Takže... Co je zač ten tvůj otec?"
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Tue Dec 27, 2016 3:00 pm

    Seděla jsem na kuchyňské lince a pojídala lahodný zeleninový salát. Samozřejmě jsem se mohla živit lidskými dušemi, ale ty by nikdy nedosáhly takových chutí jako bylo lidské jídlo. A já se jím živit mohla, byla jsem za to ráda. Lidské duše byly skvělým prostředkem na posilnění, ale zcela bez chuti. Na chvíli jsem se zamyslela nad tím co se vlastně stalo. Ta stvůra v něm mě poslouchala, ale jeho lidskou stránku jsem ovládnout nedokázala, byl to snad jakýsi výsměšek bohů? Bohové, vždycky mě zajímalo jestli existují a pokud ano, proč nezasahují do zla které se tady šíří? Zhluboka se nadechnu a na chvíli zavřu oči. Věděla jsem jenom o andělech, o temných, padlých a archandělech. Už jenom ten čistý název mi naháněl husí kůži... Bála jsem se bílé magie a setkala jsem se s ní za život jenom jednou. Upřímně jsem ráda, že se mi tenkrát podařilo utéct. Z chvilkového návalu myšlenek se vzpamatuji až když zaslechnu tiché krůčky na plovoucí podlaze. Byl to Nathaniel, stál zaražený v průchodu a prohlížel si mě.
    „Tváříš se jako kdybys právě viděl ducha,“ zasměji se jeho pohledu, který se vzápětí změní a do mě se zabodnou dvě rudé panenky. S tichým zavrčením se vydá ke stolu, kde si nakonec sedne. Chvíli byl jako paralizovaný a mě zajímalo co sem u hodní hlavou. Možná to pro něj znamenalo opravdu hodně, ani jsem si nedokázala představit jaké to musí být, prát se se svou krvelačností. Já se v ní vyžívala, když jsem byla jako démon, nevadilo mi ubližovat lidem okolo, neměla jsem žádné výčitky, žádné slitování... Zajímala mě jenom krev a bolest, vztek a nenávist, záporné emoce které jsem tak milovala. Nikdy jsem se své já nesnažila potlačit... Zhluboka se nadechnu a pousměji se nad jeho poznámkou o tom že mi to sluší.
    „Děkuji,“ poznamenala jsem a zatímco m sledoval, jsem si dala do úst další kousek porce.
    „Je to jeden z vůdců podsvětí. Severnímu království vládne Azael, Král temnoty, Jižnímu království Nearra, Královna ohně. Západnímu království vládne Mephistopheles, tvůrce brány a Král času, Východní království náleží Lilith, zrádkyni a bývalé družce Pána démonů. Poslední království je ve středu podsvětí, kde stojí Satanův palác, který obsadil Ferael, samozvaný král podsvětí,“ pro začátek ho obeznámím s tímhle a také mě napadne mu něco říci o celkovém společenství démonů.
    „Pět mocných králů kteří nemohou opustit podsvětí kvůli své ohromné síle, zato jsou ale jediní, kteří mohou vytvářet brány a pouštět démony do lidského světa, paradox že ano?“ zasměji se a dám si do pusy další sousto jídla.
    „Brána kterou Mephistopheles vytvořil byla tak mocná a plná energie, že jí nikdo nedokázal zničit a tak byla před tisíci lety zapečetěna a uschována před veškerým zlem mocnými kouzelníky a Raphaelem, vládcem andělů. Jednoduše řečeno se teď králové zaměřují na její vypátrání aby mi mohli pomocí rituálů znovu otevřít a zotročit si celý svět. Je to jediná možnost jak se mohou z podsvětí dostat,“ vydechnu a zadívám se na Nathaniela.
    „Klidně se ptej, je možné že na něco zapomenu,“ raději poznamenám, přece jenom ani já nevěděla všechno.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Tue Dec 27, 2016 5:46 pm

    Začne se smát s tím, že vypadám, jako bych viděl ducha, znovu si ji prohlédnu a tiše si povzdechnu.
    "V podstatě ano, přeci jen vypadáš jako má mrtvá přítelkyně," odpovím ji bez náznaku jakékoliv emoce. Bylo to dávno. Chyběla mi to ano, ale už jsem se dostal přes prvotní šok z toho, jak Miriam vypadá a posunul jsem to do ústraní. Teď mě spíše zajímala její schopnost ovládnout stvůru a naše dohoda. Budu ji chránit, ona bude držet stvůru na uzdě. Netušil jsem, kdo z nás to má horší, stvůra se proti ní může kdykoliv obrátit, pořád nevíme, jak to funguje, ale já budu muset bojovat s nejrůznějšími démony. Usměji se, těšil jsem se na to. Možná konečně narazím na silného protivníka, který mě zabije. Pořád jsem si přál zemřít. Neměl jsem nějaký důvod k životu, snažil jsem se zabavit, přežíval jsem a stvůra mi nechtěla dovolit zemřít jakýmkoliv způsobem. Může se ale objevit něco, co ji porazí. Miriam začne vysvětlovat pár věcí o démonech a jak to u nich chodí, pozorně jsem ji tedy poslouchal a snažil se si zapamatovat co nejvíce informací.
    "Takže Azael, Mephistopheles a Ferael.... Který z nich je tvůj otec? Potřebuji informace hlavně o něm, sice se podle tvého vyprávění osobně dostavit nemůže, ale rád bych o něm věděl co nejvíce informací, abych věděl, co od něj čekat," řeknu. Znát protivníka bylo nejdůležitější, musíte mu porozumět, dostat se mu do hlavy a potom můžete předpokládat jeho další tahy. Lépe se mu potom vyhnete, nebo mu uškodíte. Tohle jsem se stihl naučit ještě za mého lidského života ve válce. Tehdy jsem zabíjení nenáviděl, vtipné, že ano? Teď jsem se v něm vyžíval. Nebo ta stvůra? Pohřbil jsem své emoce, abych ji lépe ovládl a přestal jsem rozlišovat část jejích tužeb od těch svých. Možná se teď budu vracet ke svému starému já, kdo ví? Ušklíbnu se a prohrábnu si vlasy, na co bych se ještě mohl zeptat?
    "Zmínila ses ještě, že existuje více druhů démonů? Jak je rozeznám a co umíte?" zeptám se ještě, tohle mě vážně zajímalo. Pokud mají nějaké společné charakteristiky, budu proti nim moct lépe bojovat, když budu vědět, co čekat.
    Erik
    Erik
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 783
    Join date : 31. 10. 16
    Age : 29

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Erik za Tue Dec 27, 2016 7:12 pm

    Poznamenal že v podstatě mám pravdu. S povzdechem sklopím pohled do země a přestanu jíst. Měl pravdu, vypadala jsem jako jeho mrtvá přítelkyně. Často jsem na to zapomínala, jaká ironie... Pokud se na mě nikdo nedíval, viděla jsem sama sebe tak jaká jsem skutečně byla, ale kdybych se teď podívala do zrcadla, viděla bych ji...
    „Promiň,“ hlesnu potichu a když se vrátí zpátky k vysvětlování, jsem za to jenom ráda.
    „Mephistopheles,“ odpovím mu na otázku ohledně mého otce. Chtěl vědět něco víc, co bych mu mohla říci?
    „Většinou posílá své podřízené, v mém případě Succuby a Inccuby kvůli silné vůli, zatím se ale neobjevil nikdo kdo by měl silnější vůli než já. Specializují se zejména na manipulaci a svádění což se ve směru tužeb a sexu týče. Poté jsou tu Xaphani, kteří dokáží ovládat živly, nepočítá se do nich temná a bílá magie. Jsou proti živlům také odolní. Tahle rada je zvláštní protože jako jediná z druhů démonů musí požírat lidské duše... Pokud nejedí lidské duše, slábnou, ztrácí schopnosti, nesmrtelnost a stávají se z nich prostí lidé,“ vydechnu a na chvíli se zadívám do Nathanielových očí.
    „Poté jsou tu Aurinové, jsou to démoni bez schopností, specializují se především na svou fyzickou sílu a nevyrovnají se jim ani upíři, ani vlkodlaci ani žádné jiné bytosti. A nakonec Zupiddu, démoni halucinací a nočních můr... Ovládají dokonce i sny,“ tak nějak ho seznámím s druhy démonů a poté vezmu do ruky opět salát a spokojeně jej dojím.
    Elissa
    Elissa
    Admin

    Poèet pøíspìvkù : 99
    Join date : 31. 10. 16

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Elissa za Tue Dec 27, 2016 8:26 pm

    Omluví se mi, nevěděl jsem proč, už mě to netrápilo. Zabil bych ji, kdyby to dělala schválně, ale ona za to nemohla, navíc teď pro mě byla až příliš vzácná.
    "Neomlouvej se, nemáš za to, je to už dávno," řeknu nakonec, ale znovu se vrátím k démonům, potřeboval jsem informace. Můžou nám zachránit život. Nechtěl jsem umřít kvůli své nepřipravenosti, že jsem nic nevěděl a nepřítel mě překvapil. Ne, takovou smrt jsem si nepřál, chtěl jsem zemřít ve férovém souboji, kdy můj protivník bude silnější, rychlejší a chytřejší. V mé době byla čest takto zemřít. Rozhodně jsem nechtěl chcípnout kvůli vlastní blbosti. Ušklíbnu se a znovu si zapamatuji všechno, co mi řekla. Snažil jsem se roztřídit démony, se kterými jsem kdysi bojoval do jednotlivých skupin a sedělo to, všechny jsem dokázal zařadit.
    "Se všemi typy jsem se už asi setkal... Ale byli celkem slabí, nebo už zranění... Ale Succuby jsou podle mě nejslabší... Většinou jsem je zabil hned a vypadaly strašně překvapeně. Netušil jsem proč, ale asi se mě snažily ovládnout a zjistily, že to nejde," řeknu a tiše se zasměji.
    "Nebo to spíše nečekaly... Hádám, že když někoho nedokážete ovládnout je to vaše slabina, co?" zeptám se a sleduji, jak dojídá salát. Já hlad neměl. Necítil jsem žádnou žízeň a pořád jsem díky tomu měl dobrou náladu.
    "Mimochodem, nejspíš bude nejlepší, když budu tady, budu tě tak moct lépe chránit.... Neboj, od tvých záležitostí se motat nebudu," řeknu s úsměvem a trochu víc se narovnám, čekal jsem okamžitý protest, ale nenechám se odsud vykopnout....

    Sponsored content

    Nathaniel + Miriam - Stránka 4 Empty Re: Nathaniel + Miriam

    Příspěvek pro Sponsored content


      Právě je Fri Nov 22, 2019 11:22 am